Vdáš se, a basta!

Mám nejasný pocit, že scenáristky filmu Vdáš se, a basta! chtěly světu sdělit cosi hlubšího o matkách a dcerách, ovšem způsob, jakým to udělaly, mě, laskavě řečeno, přesvědčil pouze o tom, že obě dámy měly mimořádně nešťastné dětství.

Svou romantickou komedii rozehrály na půdorysu: jedna výstřední matka na pokraji šedesátky + tři krásné dcery, které má úpornou snahu provdat. Dvě už šťastně udala, zbývá údajně neprovdatelná Milly (neprovdatelná rovná se krásná, mladá, s několika nepovedenými vztahy za sebou – pravda, dvakrát se snaživě zasměje jako hyena, ale koho by to přesvědčilo?). Takže se matička rozhodne vzít věc do vlastních rukou, dá si na internetu inzerát a po mrtvičně nevynalézavém sestřihu patologických loserů najde toho vítězného, resp. jediného normálního chlapa, architekta Jasona. Celou anabázi přitom pobaveně sleduje sympatický hotelový muzikant Johnny. Výsledek: s Milly se seznámí oba a ona taky začne s oběma chodit. Co dál? 

Milostné eskapády Milly nejsou kupodivu nijak výživné a autorky je vytěžují podstatně méně než fakt, jak celou situaci vnímá Millyina matka. Je to ostatně logické, protože typové řešení nápadníků je natolik stereotypní, že ani není zapotřebí přidávat do rovnice malé dítě, aby bylo zřejmé, kam míříme. V kostce je tahle romantická komedie spíše o matce a dceři, jíž nějaké milostné city vytvářejí jen pramálo nápaditou stafáž. Zmíněný ústřední vztah přitom nepřináší nic nového ani zajímavého a pohybuje se na trase „profláknutý situační gag – scenáristická schválnost – patetická upřímnost“. Dvě poznámky na závěr: Diane Keatonová je v jedenašedesáti krásná a neumí si vybírat role.