Ďáblova dílna

Na břehu moře sedí muž, který toho hodně prožil. Muž, který přežil! Přijel sem do Monte Carla s kufrem plným dolarů, aby je tu roztočil v banku a alespoň částečně se zbavil vzpomínek na to, jak se v koncentračním táboře pokoušel bojoval o svoji důstojnost, o to, aby přežil a zachránil nejen svůj život, ale alespoň něco i z týrané, ponižované, a přesto nikdy ne zcela zlomené duše. A toto je jeho vykoupení z továrny na smrt, falešné dolary a libry jménem Sachsenhausen. Válka skončila a on tu hodlá prohrát svoji minulost do posledního centu, aby mohl začít znovu. Ostatně prachy nejsou tak důležité, zvlášť když si je člověk dokáže sám vytisknout.

V roce 1936, kdy jeho příběh začíná, patřil v Berlíně mezi nejšarmantnější podvodníky, kteří se tu potulovali mezi hracími stoly a náručemi vstřícných  žen. Židovský malíř ruského původu jménem Salomon „Sally“ Sorowitsch, uznávaný král padělatelů a člen elitní galerky podvodníků, gigolů, hazardních hráčů a top prostitutek. A pak tomuto padělatelskému géniovi, který pragmaticky tvrdil – „Proč vydělávat peníze uměním, když je mnohem snazší vydělávat je děláním peněz“ –, sečetli hříchy, přičetli jeho původ a poslali ho zemřít do Mauthausenu. Jenomže Sorowitsch nechtěl do plynu, předvedl svůj talent, vsadil všechno na červenou a roztočil ruletu, ve které bude hrát vabank o život i o svoji tvář. A tak se po pěti letech znovu setkává s Friedrichem Herzogem, který ho kdysi zatýkal  a nyní koučuje v Sachsenhausenu přísně tajnou operaci Bernhard, která má sehrát podstatnou roli v ekonomické válce třetí říše proti Velké Británii a Spojeným státům. A Sally je členem speciálního týmu muklů, kteří mají za úkol rozjet velkovýrobu falešných liber a dolarů, jež mají rozvrátit ekonomiku nepřátel. Himmler je netrpělivý, Herzog nevypočitatelný, perfekcionista Sally profesionální a výsledek jeho práce přijatý světovým bankovním trhem.  Jenomže ne všichni v téhle Ďáblově dílně chtějí přežít za jakoukoli cenu…

Německo-rakouský opus vídeňského rodáka Stefana Ruzowitzkého charakterizuje tento scenárista a režisér jako konflikt mezi idealismem a pragmatismem, který v existenciálně extrémních válečných podmínkách nabývá obzvláště ostrých kontur. Na základě stejnojmenné knihy Adolfa Burgera, jednoho z těch, co přežili, je tu podle skutečných událostí rozehráno drama uzavřené skupiny lidí, kteří zdánlivě nemají na výběr, ale přesto prožívají svoji Sofiinu volbu a vratce balancují mezi plynem a pingpongovým stolem. V téhle největší padělatelské akci všech dob byly ve hře stovky milionů liber a dolarů a také pár životů, předem odsouzených k smrti. A přestože všichni věděli, že nemohou přežít, našli se mezi nimi tací, kterým nebylo jedno, za co zemřou. Ďáblova dílna je sugestivní, autentická studie charakterů v mezní situaci, drama s řadou silných momentů a replik („Byl to Žid, ale zemřel jako muž. A teď na to zapomeneme!“) a přesvědčivou ústřední figurou. Její vývoj od pragmatického podvodníka a bonvivána k muži, který ví, že prohrává, i když pořád žije, vytváří nosné dramatické vyklenutí příběhu. Konzistentně vystavěný scénář, úsporná režie sledující podstatu a skvělé herecké výkony, zejména Sallyho Karla Markovicse a uhlazeného záporáka Herzoga Devida Striesowa, vytvářejí z Ďáblovy dílny opus, který by neměl být přehlédnut. Neboť jakkoli je jeho ukotvení historické, jeho poselství je současné.