Alvin a Chipmunkové

Oo-ee, oo-ah-ah, ting-tang, walla-walla, bing-bang, hula-hoop,“ až půjdete lesem a odněkud  k vám zaletí tenhle (zrychlený a o oktávu zvednutý) sborový popěvek, pak vězte, že to nejsou motorovou pilou vykastrovaní dřevorubci sjetí lysohlávkami, ale trio veverek, které mají ve svém pelíšku několik cen Grammy. Potížista a šéf veverčí smečky Alvin, intelektuál Simon a nenažraný mazlík Theodor se vylíhli v roce 1958 v tvůrčí dílně Rosse Bagdasariana, který s nimi udělal díru do světa jednoduchým trikem, spočívajícím ve zrychlení jejich původního zpěvu. A od té doby proskotačili řadou  televizních a filmových sérií, přičemž v americkém ratingu nejpopulárnějších animáků útočili i na elitní postavení Mickeyho Mouse.   

Parta režiséra Tima Hilla tentokrát přesedlala z kocouří show Garfield 2 na provařené trio slavných veverek, které v trojrozměrné verzi poprvé hrají se skutečnými herci, když se spolu s vánočním stromem ocitnou ve městě, kde zrovna trpí tvůrčí krizí hudební skladatel David a producentský žralok Ian hledá čerstvé maso, na němž by se dalo něco trhnout. A veverčí letí! Koncertní šňůry střídají nahrávací studia, nenasytný producent stupňuje tempo a Chipmunkové toho mají plné veverčí kecky. A tak musí zasáhnout táta David. Je sice pravda, že show must be go, ale rodina je kurňa…

Přestože u nás veverčí songy nemají tradici, neboť v éře „pochybné“ pop kultury Chipmunků tu vládl Čuk a Gek, může tenhle sezonní (těsně před Vánoci nasazený) hudební animák působit jako digestivum při trávení rodinného odpoledne a tradiční směsi smaženého kapra, bramborového salátu a vanilkových rohlíčků.