Velký evropský filmový měsíčník
časopis CINEMA
Aktuální vydání: 05/2012
Kozí příběh - Pověsti staré Prahy
Do středověké Prahy přijíždí z venkova Kuba (Matěj Hádek) a jeho mluvící, občas po dvou chodící a chlastající Koza (Jiří Lábus), aby svými vejci pomohli při stavbě Karlova mostu. V Praze se jim zalíbí, Kuba začne pomáhat mistru Hanušovi s orlojem a zamiluje se do vnadné Máci (Mahulena Bočanová), která se živí prodejem hřebíků. Mezitím se chudý student Matěj (Michal Dlouhý) nastěhuje do Faustova domu a tam...
Do středověké Prahy přijíždí z venkova Kuba (Matěj Hádek) a jeho mluvící, občas po dvou chodící a chlastající Koza (Jiří Lábus), aby svými vejci pomohli při stavbě Karlova mostu. V Praze se jim zalíbí, Kuba začne pomáhat mistru Hanušovi s orlojem a zamiluje se do vnadné Máci (Mahulena Bočanová), která se živí prodejem hřebíků. Mezitím se chudý student Matěj (Michal Dlouhý) nastěhuje do Faustova domu a tam...Jako první se samozřejmě nabízí kardinální otázka: Jak asi může vypadat celovečerní 3D animovaný film, který vznikl za setinu rozpočtu hollywoodských 3D animovaných filmů? A odpověď zní: Překvapivě dobře! Občas dělá nějaká textura trochu neplechu, občas někomu na chvíli prokoukne břicho skrz zástěru, kterou na něm má, ale jde
o drobnosti, kterých si většina diváků ani nevšimne. Tvůrci věděli, jak velké sousto si ukousli, a většinou řeší scény tak, aby to bylo po technické stránce co nejsnazší, a přesto to nepůsobilo příliš odbytě. Což byl za dané situace jediný korektní přístup.Mnoho scén Kozího příběhu je působivých přesně tak, jak mají být, a Praha v nich vypadá jako majestátní magické město, vzbuzující ve venkovanovi údiv (velice pomáhá vynikající symfonická hudba Davida Solaře). Věřím, že podobné emoce vzbudí i v zahraničních divácích a budou chtít stověžatou matičku vidět na vlastní oči. Potud stále dobře.Problémové jsou kupodivu na Kozím příběhu ty aspekty, u kterých bych to vůbec nečekal: námět, scénář a režie (respektive finální sestřih). Ne, rozhodně mi nevadí, že spousta věcí ve filmu historicky nesedí a plus minus nějaké to století pro tvůrce nic neznamená (viz rozhovor s Janem Tománkem v minulé Cinemě). Vadí mi, že tvůrci filmu se svými hrdiny žili tak dlouho, že v průběhu natáčení zapomněli na to, že pro diváky to budou zcela neznámé postavičky, jejichž motivace a chování je potřeba nějak vysvětlit, odůvodnit a dovést do nějakého logického konce. Filmové „logiky“ přitom existuje mnoho různých druhů, ale Kozí příběh se nedrží žádného z nich a tím nastoluje v divákovi jiné otázky, než zřejmě tvůrci zamýšleli: Kuba během dvou dní vyřeže všechny sochy pro pražský orloj (tedy přes tucet) a pak nemůže během večera a noci vyřezat jednu další? Čert odnese dva štamgasty z hospody do pekla a příští večer s nimi v téže hospodě opět vesele hraje karty? Většina Pražanů bere strašidla jako naprosto běžnou součást městského života a chodí s nimi na pivo, jen někteří z nich se jich bojí? Tyto a další podobné podivnůstky vypadají, jako by šlo o rozehrávky něčeho, co bude později vysvětleno nebo použito v nějaké vedlejší dějové linii, ale v drtivé většině případů tomu tak není a jsou to prostě „věci, které tak jsou a už o tom nebudeme mluvit“. Což se dá možná překousnout v případě Kozy (u které se nikdo nepozastavuje nad tím, že – na rozdíl od všech ostatních zvířat – mluví a má velmi nejasnou sexuální orientaci), ale působí zmatečně, pokud se něco takového děje každých pár minut.Jan Tománek a spol. se také rozhodli v jednom filmu mixovat vtípky pro šestiletá děcka (legrační hýkající strašidýlko, čurající chlapeček) s velmi depresivními/strašidelnými/černohumorovými/dospěláckými scénami (poprava, vypíchnutí očí, odporně tlustý zmutovaný mnich, Koza s prostitutkou). To sice teoreticky jde (viz Tim Burton), ale je to opravdu hodně těžké a v Kozím příběhu chvílemi zjevně nad síly tvůrců.Kozí příběh rozhodně není katastrofou a rozhodně není nejhorším animovaným filmem, jaký jsem kdy viděl (a není ani v dolní polovině). Je na něm ovšem velmi jasně vidět, že ho natočil někdo, kdo dlouhá léta animoval a viděl spoustu animáků (od Pixaru po Burtona), ale nikdy nic celovečerního nenapsal a nenatočil. Příště to jistě bude ještě lepší.
o drobnosti, kterých si většina diváků ani nevšimne. Tvůrci věděli, jak velké sousto si ukousli, a většinou řeší scény tak, aby to bylo po technické stránce co nejsnazší, a přesto to nepůsobilo příliš odbytě. Což byl za dané situace jediný korektní přístup.Mnoho scén Kozího příběhu je působivých přesně tak, jak mají být, a Praha v nich vypadá jako majestátní magické město, vzbuzující ve venkovanovi údiv (velice pomáhá vynikající symfonická hudba Davida Solaře). Věřím, že podobné emoce vzbudí i v zahraničních divácích a budou chtít stověžatou matičku vidět na vlastní oči. Potud stále dobře.Problémové jsou kupodivu na Kozím příběhu ty aspekty, u kterých bych to vůbec nečekal: námět, scénář a režie (respektive finální sestřih). Ne, rozhodně mi nevadí, že spousta věcí ve filmu historicky nesedí a plus minus nějaké to století pro tvůrce nic neznamená (viz rozhovor s Janem Tománkem v minulé Cinemě). Vadí mi, že tvůrci filmu se svými hrdiny žili tak dlouho, že v průběhu natáčení zapomněli na to, že pro diváky to budou zcela neznámé postavičky, jejichž motivace a chování je potřeba nějak vysvětlit, odůvodnit a dovést do nějakého logického konce. Filmové „logiky“ přitom existuje mnoho různých druhů, ale Kozí příběh se nedrží žádného z nich a tím nastoluje v divákovi jiné otázky, než zřejmě tvůrci zamýšleli: Kuba během dvou dní vyřeže všechny sochy pro pražský orloj (tedy přes tucet) a pak nemůže během večera a noci vyřezat jednu další? Čert odnese dva štamgasty z hospody do pekla a příští večer s nimi v téže hospodě opět vesele hraje karty? Většina Pražanů bere strašidla jako naprosto běžnou součást městského života a chodí s nimi na pivo, jen někteří z nich se jich bojí? Tyto a další podobné podivnůstky vypadají, jako by šlo o rozehrávky něčeho, co bude později vysvětleno nebo použito v nějaké vedlejší dějové linii, ale v drtivé většině případů tomu tak není a jsou to prostě „věci, které tak jsou a už o tom nebudeme mluvit“. Což se dá možná překousnout v případě Kozy (u které se nikdo nepozastavuje nad tím, že – na rozdíl od všech ostatních zvířat – mluví a má velmi nejasnou sexuální orientaci), ale působí zmatečně, pokud se něco takového děje každých pár minut.Jan Tománek a spol. se také rozhodli v jednom filmu mixovat vtípky pro šestiletá děcka (legrační hýkající strašidýlko, čurající chlapeček) s velmi depresivními/strašidelnými/černohumorovými/dospěláckými scénami (poprava, vypíchnutí očí, odporně tlustý zmutovaný mnich, Koza s prostitutkou). To sice teoreticky jde (viz Tim Burton), ale je to opravdu hodně těžké a v Kozím příběhu chvílemi zjevně nad síly tvůrců.Kozí příběh rozhodně není katastrofou a rozhodně není nejhorším animovaným filmem, jaký jsem kdy viděl (a není ani v dolní polovině). Je na něm ovšem velmi jasně vidět, že ho natočil někdo, kdo dlouhá léta animoval a viděl spoustu animáků (od Pixaru po Burtona), ale nikdy nic celovečerního nenapsal a nenatočil. Příště to jistě bude ještě lepší.
hodnocení čtenářů: 60% (43x)
| premiéra: 16.10.2008 | originální název: Kozí příběh - Pověsti staré Prahy | distributor: Bontonfilm |
Hodnocení významných recenzentů:
| gr8escaper | | | 40% - Nevyvážené wtf, které neví, koho chce vlastně bavit a ve výsledku nudí úplně všechny. Body jen za prima dabing a chlupatou kouli.... |
|---|
Ohodnotit film:
Úvodní strana | Recenze | Výhled | Soutěže | Inzerce | Předplatné | O redakci | Kontakty | FAQ
Vytisknout | Mapa stránek | RSS | Nahoru
2011 © - Slavonia press s.r.o. | www by: IT Insight s.r.o. | hosted by: Cybersales