Fígle
Šestiletý Štefek má spoustu času ? to však neznamená, že by se nudil. Za vzdáleného dohledu matky, věčně připoutané v krámě, a v pevném spojenectví se starší sestrou Elke obývá prostor, jenž je v zásadě poměrně depresivní ukázkou omšele nicotné každodennosti kdesi na polském maloměstě nedaleko Vratislavi.
Šestiletý Štefek má spoustu času – to však neznamená, že by se nudil. Za vzdáleného dohledu matky, věčně připoutané v krámě, a v pevném spojenectví se starší sestrou Elke obývá prostor, jenž je v zásadě poměrně depresivní ukázkou omšele nicotné každodennosti kdesi na polském maloměstě nedaleko Vratislavi. Pro Štefka je ale dokonalým hřištěm, na němž může podnikat své rituálně se opakující výpravy – za sousedovými holuby, na koleje, do parku, na nádraží… Za vzorcem jeho okounění ovšem není bezcílná nečinnost – Štefek, věrný to bratr své sestry, věří na nejrůznější fígle: zkoumá náhodu, pozoruje zdánlivě nahodilý prst Štěstěny a pomalu směřuje k tomu, zda a jak ji lze podplatit. Na rozdíl od Elky si totiž nepamatuje na otce a o to víc by ho chtěl poznat. A přestože mu Elka tvrdí, že pohledný muž na nádraží oním klíčovým mužem není, Štefek se pevně rozhodl, že je, a soustavně strká pod kola osudu drobné kamínky náhod s vírou, že popostrčí křehkou rovnováhu událostí ke kýženému cíli.Blíží-li se druhý celovečerní snímek Andrzeje Jakimowského svou strukturou něčemu, pak Ravelovu Boleru. Odvíjí se ve zdánlivě totožných kruzích, až si i méně pozorný divák povšimne, že pod hladinou zdánlivé monotónnosti dochází k drobným variacím a proměnám, jež se nakonec zúročí v dokonalém finále. Stylisticky se pak Fígle s jistotou pohybují na hraně poetické stylizace a realistické autentičnosti, což ve spojení s výkony mistrovsky vedených neherců tvoří pozoruhodný celek, jenž vás pohltí sice pomalu, ale o to pevněji.
Iva Hejlíčková
hodnocení autora recenze: 80%
hodnocení čtenářů: 53% (9x)
| premiéra: 13.11.2008 |
originální název: SZTUCZKI |
distributor: AČFK |