Valčík s Bašírem
Při valčíku vždy jeden z tanečníků uhýbá tomu druhému. Ve stejném duchu se do sebe ve filmu Ariho Folmana zaklesli Izrael a Libanon, vojáci obou států, animace s dokumentárními záběry a hlavní hrdina se svou pamětí.
Smečka zuřivých psů se řítí ulicemi města, lidé jim v hrůze uhýbají z cesty. Zastaví se před osamělým domem a jejich štěkot přitáhne k oknu muže, který nehnutě pozoruje vyceněné tesáky a tlapy, připravené ke skoku. Snová scéna i po dvaceti letech od izraelsko-libanonské války zas a znovu připomíná jednomu z veteránů jeho traumatické zážitky. Ari, kreslené alter ego scénáristy a režiséra Valčíku s Balšírem, nočními můrami netrpí, protože, jak říká, "nepatří do jeho systému". Jakási milosrdná amnézie mu vymazala z mozku vše, kromě občasných návratů z boje domů. Kamarádovo vyprávění o nočních vzpomínkách na psy, které musel za války střílet, však jeho spící paměť zneklidní natolik, že začne sám vyhledávat další bývalé spolubojovníky, aby zjistil pravdu o své roli v děsivém masakru na civilistech, který se odehrál v uprchlickém táboře v Bejrútu. Naslouchá jejich vyprávění a před divákovýma očima se odvíjejí bizardně děsivé epizody. Současný animovaný film už dávno přesvědčivě dokázal, že není vhodným formátem jenom pro oddechové příběhy, umělecké experimenty a pohádky. Při sledování Valčíku s Balšírem vám rychle dojde, že v některých případech může být i mnohem silnější než naturalisticky podaná realita hraného filmu nebo sebevíc sofistikované triky. Dnešní divák díky každodenní porci záběrů hrůz z celého světa v televizním zpravodajství dávno otupěl a právě postupy kresleného filmu jsou jednou z cest, kterými je ještě možné otřást jeho vědomím. Valčíku s Balšírem se to daří měrou vrchovatou. Klame už předem svou formou i názvem, protože vyjma úvodní metafory mají válečné běsy s tancem společnou jen scénu, kdy jeden z vojáků propadne během přestřelky záchvatu šílenství. V závěru není zcela explicitně vysvětleno, jestli se bílá místa v Ariho paměti zaplnila, ale divák plnou dávku děsivých obrazů nesmyslného zabíjení každopádně dostane. A to je také to jediné, co mi zabraňuje v nejvyšším ohodnocení. Vnímavý divák opětovná ujištění o absuritě válečné mašinérie nepotřebuje a filmy jako Valčík s Balšírem by proto měly být - byť násilně, formou jako v Kubrickově Mechanickém pomeranči - promítány především těm, kteří ji stále znovu startují.
Miloš Bárta
hodnocení autora recenze: 80%
hodnocení čtenářů: 92% (31x)
| premiéra: 22.01.2009 |
originální název: Waltz with Bashir |
distributor: Aerofilms |
Hodnocení významných recenzentů:
| gr8escaper |
| |
100% - Famózní, citlivé, do značné míry intimní a v každém případě zdrcující. Formálně bombastické, obsahově nahuštěné... Neuvěřitelný film. |