recenze / Che Guevara ? Revoluce

Che Guevara ? Revoluce

Che Guevara ? Revoluce

První část portrétu kontroverzního muže, který šířil po světě revoluci.

Ernesto Guevara, přezdívaný „Che“, je postavou dnes známou nejvíce z plakátů a triček levicově naladěné mládeže. Těžko říct, jak by se dnes někdejší revolucionář díval na to, že je symbolem a čeho vlastně. Každopádně tento původem argentinský lékař a přesvědčený marxista v 50. a 60. letech opravdu symbolem byl. V minulosti bylo učiněno několik pokusů, jak jeho osobnost, vyznačující se velkým charizmatem, přiblížit filmovému divákovi. V našich kinech i televizi kdysi běžel italský film s Franciscem Rabalem nazvaný prostě „Che“ Guevara a jeho mládím se před nedávnem zabývaly Motocyklové deníky. Nyní se o rozsáhlejší portrét pokusil režisér Steven Soderbergh a věnoval levicové ikoně více než čtyři hodiny, rozdělené do dvou celovečerních filmů. V tom prvním z nich se zabývá pozadím kubánské revoluce, na jejímž konci bylo v roce 1959 uchopení moci Fidelem Castrem a porážka diktátora Fulgencia Batisty.Staneme se svědky prvního setkání Guevary s Fidelem v Mexiku. Následují události po vylodění na Kubě v roce 1956: od verbování a výcviku kubánských rolníků přes guerillové boje v pohoří Sierra Maestra až do jednu z rozhodujících bitev revoluce, třídenní bitvu o město Santa Clara. Je dobré jít na film s teoretickou přípravou předem, protože bez ní se za chvíli budete v kontinuitě děje ztrácet. Jednotlivé sekvence jsou sice vždy pečlivě označeny datem i místem, ale zachycují pokaždé jen lokální událost, vytrženou ze souvislostí. Jejich sled je navíc prošpikován pozdějším vystoupením „Che“ Guevary na půdě OSN, předkládaným nám černobíle. Hlavně v první polovině se převážně chodí po pralese, vedou se revoluční rozhovory a celkem nic moc se neděje. Jako by kubánská revoluce byla jen otázkou politického školení mužstva… Dokumentární a lehce nepřehledný styl nutí soustřeďovat pozornost jako na povinnou látku.Scénář napsal Peter Buchman na základě autentických zápisků samotného Guevary. Do hlavní role Soderbergh obsadil Benicia Del Tora. Nebo to bylo spíš naopak? Soderbergh prý točit nechtěl, ale herec ho nakonec přemluvil. Benicio Del Toro je dostatečně působivý sám o sobě, jenže pro něco více než dokumentární ztvárnění Guevary nemá při daném pojetí filmu příliš mnoho prostoru, alespoň tedy v prvním díle. Přesto je nutno vzdát hold jeho úspornému pojetí postavy se všemi typickými atributy včetně doutníku i astmatického kašle. Daleko výraznější mi ale připadal mexický herec Demián Bichir, který ztělesňuje Fidela Castra. V jeho pojetí snadno pochopíme, proč se právě Castro stal na dlouhá léta vůdcem kubánského lidu. Jedinou výraznější ženskou postavou je budoucí Guevarova partnerka Aleida (kolumbijská herečka Sandino Moreno).Po realizační stránce se nedá prvnímu dílu Soderberghova filmu nic vytknout: je natočený pečlivě, s důrazem na autentičnost (režisér sám stál i za kamerou, jak bývá jeho zvykem). Hudba Antonia Iglesiase se objevuje spíše sporadicky a nikdy neruší. Herci jsou vybráni celkem věrohodně, tak aby odpovídali dokumentárnímu ladění.Na to, abychom pochopili smysl, pozadí a průběh kubánské revoluce, je tam té revoluce málo. Každé násilné uchopení moci je vykoupeno krví, ale v Soderberghově pojetí je všechno příliš čisté a sterilní. Ačkoliv během revoluce muselo docházet na obou stranách k mnoha krutostem, režisér nás jich ušetří, a celkový obraz se tak stává zkreslený a sterilní. I závěrečné střetnutí o město Santa Clara je dramatickou, ale nijak explicitní, nekrvavou přestřelkou. Na to, abychom film pojali jako biografii Ernesta „Che“ Guevary a přijali za své jeho charizma, je jeho osobní příběh příliš utopen v celkovém kontextu. Sledujeme, jak se argentinský doktor stal jedním z revolučních symbolů, avšak nedozvíme se příliš o vnitřní motivaci jeho skutků. Není nikdy prezentován jako vyzrálý vůdce, ačkoliv tuto úlohu reálně zastával. Když ho posléze ve městech lidé vítají s nadšením a žádají o autogram, nějak nevidíme důvod proč. Nemáme možnost nahlédnout ústřední postavě do „duše“, což je v životopisném filmu dost na závadu. Uslyšíme pár Guevarových deklamací a rozhovorů, staneme se svědky některých jeho rozhodnutí – vcelku nic nebudeme mít proti tomu, když nechá popravit své bývalé spolubojovníky, kteří se jaksi udělali pro sebe. Nevíme ovšem, co se odehrává uvnitř. Je nám předkládán příliš hotový člověk, tezovitá postava na pozadí dějinných událostí. Vzhledem k tomu, jak se dále vyvíjely Guevarovy osudy, lze ovšem očekávat, že druhý díl Soderberghova portrétu bude osobnější a zajímavější. Uvidíme…

Petr Stránský

hodnocení autora recenze: 60%
hodnocení čtenářů: 70% (14x)
premiéra: 15.01.2009 originální název: Guerilla distributor: SPI

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.