Velký evropský filmový měsíčník
časopis CINEMA
Aktuální vydání: 05/2012
Mlčení Lorny
Jestli jste to nestihli v Karlových varech, můžete si svou dávku evropského artu dopřát nyní.
Je prakticky nemožné
zaměnit nový film
belgických bratří Dardennových s dílem jiných
evropských tvůrců. Jejich hyperrealistický přístup charakterizuje roztřesená ruční kamera, absence filmové hudby a vedení příběhu tak nenápadně, až máte pochyby, zdali za tím vším vůbec nějaký vypravěč stojí.Mladá albánská imigrantka Lorna (Arta Dobroshi) moc nemluví, což nám znesnadňuje pochopit její chování, případně vytušit, co hodlá učinit. O tom, proč si bere narkomana Claudyho, však není pochyb. Bez špetky soucitu počítá s jeho brzkou smrtí, která by jí měla uvolnit cestu ke sňatku s ruským gangsterem a k následnému otevření vysněné kavárny. Ale znáte to, člověk míní, Pán Bůh mění. Pokud svůj zrak od podobných lidí už dávno neodvrátil. Rozpor hrdinčiny vnější křehkosti a mimořádné vnitřní síly skvěle ztvárnila Arta Dobroshi (Smutek paní Šnajdrové). Její smutné oči jsou jedním z nemnoha způsobů, jak poznat Lornin komplikovaný vnitřní svět, který jako by sama „za pochodu“ objevovala. Dardennové pro změnu nechtěně objevili Ellen Page ne-amerického filmu. Poměrně důležitou změnu oproti předchozím filmům režírujících bratrů představuje situování větší části děje do Lutychu, města mnohem většího, než je jejich rodný Seraing. Větší jsou tentokrát rovněž ambice snímku. Ten je sice stejně nepříjemný na sledování jako ty předchozí, ale podivně náhlým ukončením vás dokáže vyprovokovat k nelehkému hledání odpovědí na podstatně větší množství otázek. Není to kdovíjak úžasná odměna za předchozích sto minut lehkého masochismu, ale zpod kůže viděné jen tak nedostanete
zaměnit nový film
belgických bratří Dardennových s dílem jiných
evropských tvůrců. Jejich hyperrealistický přístup charakterizuje roztřesená ruční kamera, absence filmové hudby a vedení příběhu tak nenápadně, až máte pochyby, zdali za tím vším vůbec nějaký vypravěč stojí.Mladá albánská imigrantka Lorna (Arta Dobroshi) moc nemluví, což nám znesnadňuje pochopit její chování, případně vytušit, co hodlá učinit. O tom, proč si bere narkomana Claudyho, však není pochyb. Bez špetky soucitu počítá s jeho brzkou smrtí, která by jí měla uvolnit cestu ke sňatku s ruským gangsterem a k následnému otevření vysněné kavárny. Ale znáte to, člověk míní, Pán Bůh mění. Pokud svůj zrak od podobných lidí už dávno neodvrátil. Rozpor hrdinčiny vnější křehkosti a mimořádné vnitřní síly skvěle ztvárnila Arta Dobroshi (Smutek paní Šnajdrové). Její smutné oči jsou jedním z nemnoha způsobů, jak poznat Lornin komplikovaný vnitřní svět, který jako by sama „za pochodu“ objevovala. Dardennové pro změnu nechtěně objevili Ellen Page ne-amerického filmu. Poměrně důležitou změnu oproti předchozím filmům režírujících bratrů představuje situování větší části děje do Lutychu, města mnohem většího, než je jejich rodný Seraing. Větší jsou tentokrát rovněž ambice snímku. Ten je sice stejně nepříjemný na sledování jako ty předchozí, ale podivně náhlým ukončením vás dokáže vyprovokovat k nelehkému hledání odpovědí na podstatně větší množství otázek. Není to kdovíjak úžasná odměna za předchozích sto minut lehkého masochismu, ale zpod kůže viděné jen tak nedostanete
hodnocení čtenářů: 56% (5x)
| premiéra: 19.02.2009 | originální název: LE SILENCE DE LORNA | distributor: AČFK |
Ohodnotit film:
Úvodní strana | Recenze | Výhled | Soutěže | Inzerce | Předplatné | O redakci | Kontakty | FAQ
Vytisknout | Mapa stránek | RSS | Nahoru
2011 © - Slavonia press s.r.o. | www by: IT Insight s.r.o. | hosted by: Cybersales