Velký evropský filmový měsíčník
časopis CINEMA
Aktuální vydání: 05/2012
Vzpoura v Seattlu
Vzhůru do ulic ve filmu, kde je víc hvězd a příběhů, než by bylo zapotřebí
Zažili jsme to také, rok poté. Všichni máme v paměti události z Prahy v září roku 2000, kdy během zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky došlo k tvrdým střetům mezi demonstranty. O podzim dříve, v listopadu 1999, si podobné peklo na ulicích prožilo americké město Seattle. Tam se konalo zasedání Světové obchodní rady WTO a okolnosti jeho průběhu si s pražskými událostmi nijak nezadaly. Mohutné demonstrace se zvrhly v tvrdé střety mezi aktivisty a policií, vzduch byl cítit slzným plynem, mnoho lidí bylo zraněno, policejní cely se plnily zadrženými. Svým způsobem se jednalo o převratnou událost, která dala směr a podobu dalším podobným akcím včetně té pražské. Není tedy divu, že poměrně záhy dochází i k jejímu filmovému zpracování.Stuarta Townsenda jsme zatím měli možnost poznat jako herce, například v Lize výjimečných. V roce 2002 se mu dostala do rukou kniha o problémech globalizace, mimo jiné pojednávající i o událostech v Seattlu. Inspirovala ho k napsání příběhu, podle kterého by mohl vzniknout zajímavý film. Dal se do sbírání veškerých dostupných informací o oněch bouřlivých dnech. V roce 2007 pak podle vlastního scénáře natočil svůj režijní debut, který se nyní dostává i do našich kin.Na formu i cíle antiglobalizačního protestu lze mít různé úhly pohledu a o tom, kde je pravda, si každý vytvoří svůj názor. Někdo vidí v demonstrantech jen násilnické anarchistické „živly“, někdo ve WTO zločinnou organizaci. Townsendův film neměl – dle režisérových slov – apriorně snahu stranit ani jedněm, ani druhým, nicméně většinu pozornosti věnuje už od začátku protestujícím. V úvodní scéně s umísťováním transparentu na jeřáb se seznamujeme s organizátorem Jayem (Martin Henderson), temperamentní Lou (Michelle Rodriguez) a pohodářem Djangem (Andre Benjamin). Protistranu zastupují starosta města Tobin (Ray Liotta) – i když ten se snaží být kamarád se všemi a použít násilí vůči demonstrantům se brání do poslední chvíle – a modelová postava policisty Dalea v podání Woodyho Harrelsona. Jako zpočátku nezaujatí pozorovatelé vystupují policistova těhotná žena (Charlize Theron, mimochodem režisérova životní partnerka) a televizní reportérka Jean (Connie Nielsen). Příběhy všech výše zmíněných se táhnou jako nit skrze dokumentárně popisované bouřlivé události. Je to ke škodě věci příliš mnoho postav, než aby jejich počet nerozptyloval pozornost… a žádné z nich není věnován tak velký prostor, aby se s ní mohl divák důvěrněji sžít. Otázkou rovněž je, nakolik je vhodné zobrazovat reálné a nedávné události na příbězích fiktivních lidí (dokonce i starosta má změněné jméno). A příliš mnoho hvězdných jmen v hereckém obsazení také nemá své plné opodstatnění – i když se dá předpokládat, že v případě některých (Harrelson) stály za účastí ve filmu i jejich politické názory.Townsend sám prohlásil, že se rozhodl napsat a režírovat snímek, ve kterém se pokusí zachytit pohledy všech zúčastněných stran. Ve snaze o co nejširší „objektivitu“ chytá příliš mnoho zajíců najednou a stejně se mu nakonec nestranným být nedaří. V reálu byla vina za násilnosti, ve které se původně klidné protesty nakonec zvrhly, rovnoměrně na obou stranách. Mezi demonstranty se vyskytovalo i dost primitivních hlupáků s destruktivními pudy – což je ve filmu jen lehce naznačeno. Policie zase zcela evidentně nebyla připravená na takový počet aktivistů a podcenila jejich schopnost organizovat se moderními prostředky (internet). Co se týká obvinění, vznášených na samotnou Světovou obchodní organizaci, příliš mnoho se o nich nedozvíme. Z úst organizátorů demonstrací si vyslechneme jen pár obecných tezí. Argumenty členů zasedání – jakkoliv si o nich můžeme apriorně a oprávněně myslet, že jsou zkreslující a nemorální – nedostanou prostor ve filmu
vůbec. Znázornění samotných vypjatých scén, tedy pouličních bitev, je pojato realisticky, čemuž napomáhá i zařazení skutečných dobových záběrů. Práce kamery ve spojení s dynamickým střihem vás zatáhnou přímo do akce, kterou máte možnost vnímat střídavě z obou stran. Profesionálně, po technické stránce, je Vzpoura v Seattlu zvládnuta s přehledem. Obsahově je příliš roztříštěná a plná zjednoduše-
ných klišé – za všechny třeba „procitnutí“ televizní reportérky, která se dostane do středu dění. Jediným dějotvorným prvkem, který vyčnívá nad ostatní, je drama
policisty Dalea, jeho ženy a následně i aktivisty Jaye.
Působivější jsou v tomto směru minipříběhy dvou přímých účastníků zasedání: doktora z organizace Lékaři bez hranic, který chce informovat a burcovat svědomí ohledně hladovějících dětí, a delegáta jedné africké země, jenž si vytvoří vlastní názor na WTO jaksi přímo zevnitř.Jsem poslední, kdo by se zastával organizací jako WTO, ale připadá mi, že přes veškerou snahu o dokumentární odstup a realistické zachycení je konečné vyznění dost černobílé. Závěr filmu se mění v boj o co nejdřívější propuštění zatčených demonstrantů. Všichni jsou najednou hrdinové – včetně těch, kteří se vyžívali v násilí. Výsledek „vzpoury“ v Seattlu byl diskutabilní a rozpačitý. Výsledek Townsendova filmu je rovněž takový. Na jedné straně mu nelze upřít snahu o dokumentaristické zatažení diváka do ulic a jeho spoluprožití dramatických událostí. Na straně druhé přináší pouze poněkud jednostranně podané informační hodnoty bez emocí a velkého příběhu. Vzhledem k tomu, kolik se v něm sešlo dobrých herců, je to škoda.To, jaký bude mít kdo z filmu dojem, záleží i na politickém přesvědčení. Aktivisté, ochránci zvířat a volnomyšlenkáři s batůžky budou spíše nadšeni, konzervativně smýšlející diváci vyčtou snímku určitou míru zaujatosti. Většina těch ostatních pozná zákulisí událostí, které znali jen ze zpráv, a uvidí pár hvězd v nezvyklých rolích. Nudit se nebudou, ale příliš silný dojem to na ně také neudělá.
vůbec. Znázornění samotných vypjatých scén, tedy pouličních bitev, je pojato realisticky, čemuž napomáhá i zařazení skutečných dobových záběrů. Práce kamery ve spojení s dynamickým střihem vás zatáhnou přímo do akce, kterou máte možnost vnímat střídavě z obou stran. Profesionálně, po technické stránce, je Vzpoura v Seattlu zvládnuta s přehledem. Obsahově je příliš roztříštěná a plná zjednoduše-
ných klišé – za všechny třeba „procitnutí“ televizní reportérky, která se dostane do středu dění. Jediným dějotvorným prvkem, který vyčnívá nad ostatní, je drama
policisty Dalea, jeho ženy a následně i aktivisty Jaye.
Působivější jsou v tomto směru minipříběhy dvou přímých účastníků zasedání: doktora z organizace Lékaři bez hranic, který chce informovat a burcovat svědomí ohledně hladovějících dětí, a delegáta jedné africké země, jenž si vytvoří vlastní názor na WTO jaksi přímo zevnitř.Jsem poslední, kdo by se zastával organizací jako WTO, ale připadá mi, že přes veškerou snahu o dokumentární odstup a realistické zachycení je konečné vyznění dost černobílé. Závěr filmu se mění v boj o co nejdřívější propuštění zatčených demonstrantů. Všichni jsou najednou hrdinové – včetně těch, kteří se vyžívali v násilí. Výsledek „vzpoury“ v Seattlu byl diskutabilní a rozpačitý. Výsledek Townsendova filmu je rovněž takový. Na jedné straně mu nelze upřít snahu o dokumentaristické zatažení diváka do ulic a jeho spoluprožití dramatických událostí. Na straně druhé přináší pouze poněkud jednostranně podané informační hodnoty bez emocí a velkého příběhu. Vzhledem k tomu, kolik se v něm sešlo dobrých herců, je to škoda.To, jaký bude mít kdo z filmu dojem, záleží i na politickém přesvědčení. Aktivisté, ochránci zvířat a volnomyšlenkáři s batůžky budou spíše nadšeni, konzervativně smýšlející diváci vyčtou snímku určitou míru zaujatosti. Většina těch ostatních pozná zákulisí událostí, které znali jen ze zpráv, a uvidí pár hvězd v nezvyklých rolích. Nudit se nebudou, ale příliš silný dojem to na ně také neudělá.
hodnocení čtenářů: 60% (13x)
| premiéra: 19.03.2009 | originální název: BATTLE IN SEATTLE | distributor: Palace Pictures |
Hodnocení významných recenzentů:
| gr8escaper | | | 60% - Technicky slušné, Townsend si ale podrazil nohy, když se sám otevřeně stal naivním hysterickým anarchistou, co si globalizaci představuje jako Hurvínek válku. |
|---|
Ohodnotit film:
Úvodní strana | Recenze | Výhled | Soutěže | Inzerce | Předplatné | O redakci | Kontakty | FAQ
Vytisknout | Mapa stránek | RSS | Nahoru
2011 © - Slavonia press s.r.o. | www by: IT Insight s.r.o. | hosted by: Cybersales