Báječný svět shopaholiků

Po hrůzostrašném filmovém zážitku zvaném Ženy jsem k Báječnému světu shopaholiků přistupovala se značnými obavami. Věděla jsem, že další přísun ženského žvatlání o módě, chlapech a všem ostatním, co podle všeho dnešní ženy zajímá, nevydržím. Bohužel, hned od prvních minut bylo jasné, že právě toho se mi dostane.

Romantická komedie P. J. Hogana (Svatba mého nejlepšího přítele) vznikla na základě stejnojmenné knižní předlohy Sophie Kinselly a jejího pokračování. Už samotná knižní série byla určena ženám a tak je to i s filmem. Producentem snímku je Jerry Bruckheimer, který se sice zaměřuje spíše na akční filmy, ale v případě snímku natočeného podle knižního bestselleru zřejmě cítil, že peníze od dámského publika se v jeho přeplněné kasičce určitě neztratí.

Hrdinkou komedie je Rebecca Bloomwood trpící soustavnou nákupní horečkou. Vše, co ve výlohách v ulicích New Yorku vidí, musí mít, což je trochu problém. Rebecca totiž nevydělává žádné závratné sumy, a tak se její konto tenčí, nezaplacené účty přibývají, ale touha nakupovat zůstává. Jejím snem je stát se redaktorkou prestižního módního časopisu, to je ale sen příliš vzdálený. Nebo snad ne? Souhrou náhod se totiž Rebecca dostane do finančního magazínu, jenž vychází ve stejném vydavatelství jako její oblíbený časopis. Aby ale v nové práci uspěla a možná se dostala i na nejvyšší metu, bude muset notně zapracovat na své nákupní posedlosti. Léčba shopaholika ale rozhodně nebude procházka růžovou zahradou.

Báječný svět shopaholiků je po snímku Ženy další ukázkou duchaprázdné podívané, která může pobavit nanejvýš mladé dívky se zálibou v nakupování. Těm jediným nebude neustálé pištění hlavní hrdinky a její kamarádky připadat otravné. Bohužel ženy jsou tu opět stavěny do rolí přihlouplých a povrchních osob, jež nemají nic víc na práci než si nakoupit značkové oblečení a sbalit nějakého toho chlapa. Uznávám, že řada současných mladých žen taková skutečně je, to ale neznamená, že film o nich bude automatický zábavný. Snímek svým ražením může připomínat nedávné filmy Ďábel nosí Pradu či Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám, knižní předloha je zase často přirovnávána k Deníku Bridget Jonesové. Všechny zmiňované filmy jsou ale v úplně jiné lize a na rozdíl od Shopaholiků diváka dokážou pobavit.

Tvůrci přitom měli k dispozici poměrně schopné herce v podobě vycházejících hvězdiček Isly Fisher a Hugha Dancyho či ostřílených filmových stálic Joan Cusack, Johna Goodmana a Kristin Scott Thomas ve vedlejších rolích. Ale jak už ukázaly tolikrát zmiňované Ženy, ani atraktivní herecké obsazení nemůže zastřít prázdnotu scénáře. Této veskrze otravné a konzumní podívané by se obloukem měli vyhnout zejména muži, ale i divačky, které mají v hlavně něco víc než jen znalosti o nejnovějších módních výstřelcích.