recenze / NORMAL

NORMAL

NORMAL

V záplavě běžné české filmové produkce je snímek Julia Ševčíka naprosto nenormálním zjevem. Vizuálně přitažlivý, výtvarně zajímavý a s hravou kamerou, je to rozhodně nejzajímavější český film letošního roku. A to i přes to, že v žádném případě není bez chyby.

Scenárista a režisér Julius Ševčík příjemně překvapil už ve svém předchozím filmu Restart (2005), kde mu sice kritika vytkla všechno možné, ale vizuální zajímavost mu upřít nemohla. S podobnou zbraní se režisér vrhl na divadelní hru Anthonyho Neilsona Normální: Düsseldorfský rozparovač, kterou adaptoval do podoby celovečerního filmu.V prvé řadě je třeba říct, že film k sobě přitáhl pozornost již ve fázi výroby; jednak tím, že jednu z hlavních rolí vytvořila Dagmar Havlová (Veškrnová) a druhak proto, že první ukázky z filmu překvapily barevností, hrou světla a stínu a velice působivou prací kamery.Všechny tyto atributy divák nalezne i ve filmu samotném. A věřte, že prvních dvacet minut je to bomba. Neotřelé úhly, ze kterých kamera snímá děj, temné siluety, velké detaily – to vše vás uhrane a vy nadšeně čekáte, co se bude dít dál. A tím jsme se velice rychle dostali k největšímu problému snímku: ono se tu totiž v podstatě nic neděje.Příběh vraha Petera Kurtena vychází z reálné předlohy. Jak už to ale bývá, nejde o přesné tlumočení historických faktů, ale film se spíše drží divadelní hry, která staví na charizmatu hlavního hrdiny, jenž je tu líčen jako inteligentní psychopat ve stylu Hannibala Lectera. Jeho životní příběh je tu vyprávěn prostřednictvím rozhovorů s jeho mladým advokátem Justusem Wehnerem, což je sice dobré pro divadelní hru, ale od filmu jaksi očekáváme více než řady – byť sebehezčeji nasnímaných – dlouhých dialogů v cele. Ale vraťme se zpátky na začátek, kde film vypadá nejlépe.Do děje nás vtáhne střihově pěkně poskládaná cesta německých četníků do kostela, kde na ně čeká odevzdaný Peter Kurten. Kamera se staví do různých pozic, střídá ostré a rozmazané záběry, vyhýbá se Kurtenově tváři, hraje na efekt a zároveň tím příjemně vytváří atmosféru. Ta vydrží přes Kurtenovo uvěznění a první setkání s obhájcem Wehnerem. Pak se děj zpomalí, motivy opakují a prchající atmosféru nezachrání ani nástup Kurtenovy manželky na scénu a bohužel ani řada pěkně natočených flashbacků.Pro snímek naprosto geniální volbou bylo obsazení Milana Kňažka do role sadistického vraha, jenž pitvá nitro svého obhájce informacemi a otázkami, ze kterých zamrazí i diváka. Kňažko je ve vrcholné formě, jeho osobní kouzlo prochází celým filmem a krade si pro sebe každou scénu, ve které je přítomen. Chtě nechtě v některých momentech (v úvodní části, kdy je neoholen) připomíná hereckého kolegu Jacka Nicholsona – a to nejen vizáží, ale i skvělým herectvím.Jeho protihráč a vlastně hlavní postava filmu, obhájce Wehner v podání u filmu debutujícího Pavla Gajdoše, není přesvědčivý po celou dobu a vybírá si silné i slabší momenty. Justus Wehner je mladík z dobré rodiny s úspěšně se rozvíjející právnickou praxí, který dělá vše pro svou kariéru. Bere Kurtenův případ jako jeden z dalších na své cestě za úspěchem, ale chytrý vrah ho dokáže vyvést z míry, probouzí v něm nové netušené emoce a hezky ukazuje pravdivost citátu: Nahlédneš-li do propasti, i ona nahlédne do tebe. Dagmar Havlová se po letech vrátila před kameru a je nutno pochválit její výběr filmu. Role Kurtenovy manželky je zajímavou výzvou a je jen škoda, že tato postava do děje vstupuje až v té části snímku, kdy je divák syt vizuálních nápadů a začíná se projevovat nedostatek děje. A postava Kurtenovy ženy je zde navíc využita spíše jako obrazový prostředek než dějový. Očekávaná scéna, kdy přichází za svým mužem do vězení, je ustřižena přesně před a po, takže potenciálně zajímavé a dramatické setkání Kňažka s Havlovou se nekoná. A promítání obrazů (opět vizuálně nápadité) na tělo Havlové tento moment rozhodně nevynahradí.Spíše do počtu je tu pak paleta dalších herců v menších rolích, kteří sympatickými hereckými výkony dotvářejí celkovou mozaiku a také atmosféru Düsseldorfu začínajících třicátých let minulého století. K té také patří výborné kostýmy a věrohodné kulisy, za které si tvůrci zaslouží kompliment.Práce mexického kameramana Antonia Riestry, který pracoval na světově uznávaných snímcích jako Amores Peros: Láska je kurva nebo Frida, na Normalu je nepřehlédnutelná. On je zodpovědný za naplnění režisérových vizí a bezpochyby je to i jeho zásluha, že po vizuální stránce je film vysoko nad často rutinně nasnímanou tuzemskou produkcí. Bohužel se po dvaceti minutách začíná opakovat a jeho rozmazané záběry začínají s ubíhajícím časem spíše iritovat než okouzlovat. Normal si od prvních minut získal mou pozornost a zdálo se, že Ševčík a jeho štáb natočili snímek, jakých v České republice opravdu není mnoho. S ubíhajícím časem se ale dostavilo mírné zklamání a od poloviny jsem už ani nedoufal, že by se děj kamsi pohnul. Nadšení se proměnilo v čekání na konec. A to vše je způsobeno jen tím, že filmu zcela chybí napětí. Vliv na to má také fakt, že si Normal pohrává s více žánry a subžánry (soudní drama, kriminálka, thriller s hororovými prvky), ale ani jedním z nich doopravdy není. Je zde jen spousta náznaků, ale nic není dotaženo do konce. Vše se rozplývá v krásně koncipovaných obrazech a dialozích a skutečný příběh tu prostě není. A přitom by hrozné činy Petera Kurtena mohly sloužit právě jako podklad pro dobové soudní drama či hrůzný thriller pro silné povahy. Ševčík dává ochutnat odevšad, přesvědčivě dokazuje, že by v každém žánru obstál, ale tím, že vše zamíchal dohromady, vytvořil nemastnou neslanou záležitost. A to je zatracená škoda.Přes všechny zápory si ale Normal svých osmdesát procent zaslouží. Za odvahu, nasazení, výtvarnou stylizaci, kostýmy, kulisy, Milana Kňažka a řadu silných momentů.Velmi se těším na další film pana Ševčíka a doufám, že bude zase o něco lepší než Normal. A držím palce Milanu Kňažkovi, který si svým výkonem vyloženě řekl o sošku Českého lva.

Pavel Žďárek

hodnocení autora recenze: 80%
hodnocení čtenářů: 64% (17x)
premiéra: 26.03.2009 originální název: NORMAL distributor: Bontonfilm

Hodnocení významných recenzentů:

gr8escaper |

80% - Škoda úvodu, kdy jse všichni členové štábu snažili ukázat, co všechno dovedou. Celkové vjemy se navzájem tlučou. Posledních 20 minut je ale slast...

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.