recenze / Bruno

Bruno

Bruno

PŘÍSLOVÍ, ŽE NEVSTOUPÍŠ DVAKRÁT DO STEJNÉ ŘEKY, PLATÍ I V PŘÍPADĚ, KDY SE DO NÍ MÍSTO KAZAŠSKÉHO REPORTÉRA NOŘÍ RAKOUSKÁ „VYKROUCENÁ BUZNA“.

Prvním slavným vtělením anglického komika Sachy Barona Cohena, který mimo kameru vystupuje velmi uhlazeně a gentlemansky, byl v roce 1998 bílý raper, urputně se snažící působit jako odvázaný Jamajčan. V jeho televizní Da Ali G Show se objevil i super buran Borat Sagdijev a po celovečerním filmu Ali G Indahouse doplnil trojlístek bizarních postav rakouský módní reportér Bruno. Hvězdná chvíle trojjediného mystifikátora nastala před třemi roky s Boratem a jeho celovečerním „nakoukáním do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu“. Brutalita absolutně nekorektního humoru s přehledem zválcovala bránice celého světa a bylo jen otázkou času, kdy do boje o další salvy smíchu (a patřičně mastné tržby) vyrazí i poslední Cohenovo alter ego. Ta chvíle nastala, ale žádná velká radost není na místě. Údajně devatenáctiletý homosexuál Bruno z Klagenfurtu je moderátorskou hvězdou kabelové módní show FunkyZeit. Po monstrózním trapasu na Fashion Week v Miláně dostane padáka a veden nutkavou potřebou být „největší rakouskou celebritou od dob Hitlera“ vyráží v doprovodu oddaného asistenta do světa. Zpovídá slavné osobnosti, adoptuje černošské dítě, pokusí se dojednat mír na Středním východě, ale úspěch se nekoná. Osvícen poznáním, že drtivá většina celebrit jsou heterosexálové, se rozhodne změnit svou orientaci. Navštíví odborníka na přeškolování gayů, přihlásí se do americké Národní gardy, objedná si služby profesionální dominy...  Sacha Baron Cohen se zjevně rozhodl maximálně vytěžit hollywoodské pravidlo „Když něco funguje, vyždímej to do sucha a pak pokračuj, ono se to taky prodá“. V případě jeho posledního počinu už je ale po záplavě srandy v Boratovi výsledkem jenom pár ztrápených kapek. Největším kamenem úrazu se jeví nezměněné použití boratovské šablony, která zkrátka ve spojení s homosexualitou už tak dobře nefunguje. Cohen si výrazně zmenšil hřiště, protože tam, kde kazašský antisemita mohl působit pozdvižení doslova na každém kroku, zbývají Brunovi jenom homofobní spoluobčané. Nejsilnější proto zůstává v momentech, kdy jeho sexuální orientace není vůbec podstatná, například ve scénách s rodiči malých adeptů televizní slávy (Zvládne vaše dítě hořící fosfor?) nebo při rozhovoru s modelkou – téma, které zůstalo zoufale nevyužité. Tvůrci jako by se také snažili nedostatek fantazie řešit tlakem na pilu v nejožehavějších místech a usilovným popíráním pravidla, že méně může znamenat více. Jestliže šílený zápas nahého Borata s jeho manažerem byl jedinou scénou, otevřeně hraničící s pornografií, Brunovy excesy s miniaturním milencem, výprask od dominy nebo dlouhý detailní záběr na penis rychle ztrácejí účinnost a spíš než spontánní smích budí rozpačité pochechtávání. Cohenovo filmařské kaskadérství jistě zasluhuje obdiv. Klást provokativní otázky skutečnému vůdci teroristické Brigády mučedníků Al-Aksá nebo předvést coming-out hale rozběsněných fanoušků zápasů v kleci si zřejmě jen tak někdo nedovolí. Ale nic to nemění na faktu, že „největší rakouská gay celebrita od Arnolda Schwarzeneggera“ nesahá svému předchůdci z Kazachstánu ani tam, kam by skutečný Bruno jistě dosáhnout chtěl. Sacha Baron Cohen se v jednom interview otevřeně doznal, že mu popularita občas přerůstá přes hlavu: „Myslím, že jsem stále soukromá osoba, ale s faktem, že jsem známý, to příliš nejde dohromady. Chtěl jsem zkrátka mít svůj koláč a přitom ho sníst. Být slavný a vést normální život, aniž by mě na každém kroku někdo poznával. Možná jsem byl nenasytný. Možná je čas to opustit.“ Ačkoliv mě Bruno ani dost málo nenadchl, až tak dramaticky bych Cohenovu budoucnost neviděl. Koneckonců, jeho sporadické výstupy ve filmech jiných tvůrců (naposledy Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street) dokazují, že se ani jako „obyčejný“ herec neztratí.Miloš Bárta

Miloš Bárta

hodnocení autora recenze: 40%
hodnocení čtenářů: 66% (22x)
premiéra: 06.08.2009 originální název: Bruno distributor: Falcon

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.