recenze / Rozervaná obětí

Rozervaná obětí

Rozervaná obětí

Minulost a současnost. Dva muži a jedna žena. A dvě totožnosti jednoho muže…

Pedro Almodóvar vždycky točil zvláštní filmy o vztazích a tak nějak se to od něj očekává. Ani ve svém nejnovějším opusu se od tohoto tématu neodchýlil. Pokud byste děj Rozervaných objetí stručně shrnuli a vyprávěli někomu neinformovanému, mohl by vás klidně podezřívat, že jste se dívali na nějaký německý romantický film pro nedělní odpoledne. Základem je klasický a banální milostný trojúhelník, vztah dvou mužů k jedné krásné mladé ženě. Naštěstí, jak jsme u Almodóvara zvyklí, opravdu pouze základem. U španělského mistra režie je vždycky podstatný ani ne tak příběh, jako struktura jeho podání. Střídání časových rovin, nevyřešené věci z minulosti, vzpomínky, vztahové propletence s dalšími postavami kolem – na to jsme si u něj zvykli a po této stránce nás Rozervená objetí ničím nepřekvapí.Ony časové roviny jsou dvě. Ta základní, ve které se odehrají podstatné věci, je umístěna do devadesátých let. V roce 1992 pracuje krásná Lena jako sekretářka u starého bohatého obchodníka Ernesta Martela. Když je na tom Lenin těžce nemocný otec špatně a ona pro něj potřebuje peníze, Martel jí pomůže. O dva roky později spolu Lena a její bývalý šéf žijí. Krásná tmavovláska má ambice stát se herečkou. Uchází se o roli ve filmu „Dívky a kufry“ režiséra Matea Blanca. Oba se do sebe vášnivě zamilují a milostný trojúhelník je tady…¨Druhá časová rovina se odehrává v současnosti. Točí se kolem slepého, nicméně uznávaného scénáristy jménem Harry Caine. Jak nás hned v úvodu filmu přesvědčí, jeho slepota zdaleka neznamená to, že by se vzdával potěšení, která svět přináší. Stará se o něj jeho agentka Judit se svým dospělým synem Diegem. Harry Caine a někdejší Mateo Blanco jsou jedna a tatáž osoba. Při autonehodě před lety ztratil tehdejší režisér zrak i svoji životní lásku. Minulost se od té doby snažil vytěsnit, nyní se však – po smrti jeho bývalého soka Ernesta Martela a kamuflované návštěvě jeho syna, který se na událostech v minulosti podílel – znovu vzpomínky vrací. Jedné noci, kdy Diega postihne zdravotní kolaps a Harry o něj pečuje, svěří se mu s událostmi oněch devadesátých let. Ne vše tehdy bylo vyřešeno a minulost skrývá, jak je v Almodóvarových filmech obvyklé, i nečekaná tajemství…Film je postaven na hereckých výkonech, z nichž si pozornost zaslouží zejména Penélope Cruz v roli ženy mezi dvěma muži. Její Lena je silná, osudová osobnost, následující své ambice i své city. Lluís Homar (hrál i ve Špatné výchově nebo ve Vicky Cristine Barcelona) jako Harry/Mateo zvládá obě polohy role, jak tu současnou nevidomou, tak tu minulou, zamilovanou a režisérskou. Hudbu  složil jiný španělský mistr, Alberto Iglesias – dvorní skladatel jak filmů Almodóvara, tak třeba i Julia Medema. Rozervaná objetí jsou hravou poctou filmům-noir z padesátých let, občas citují z dřívějších Almodóvarových děl (což potěší spíš jeho skalní fanoušky) a nepohybují se ve vypjaté melodramatické rovině. Předvádějí i smysl pro humor – například ve scénách z natočeného snímku „Dívky a kufry“ nebo v debatě Diega a Harryho o upírském námětu. Přesto působí ve srovnání s výraznějšími díly jako Mluv s ní nebo Vše o mé matce jako předem daná šachová partie, ve které jednotlivé figurky-postavy spíš pasivně čekají na režisérovu vůli než že by byly samy plně životaschopné. Almodóvar namíchal přesně ten koktejl, který si hosté-diváci objednali. U jiného režiséra by se jednalo o překvapující dílo, v rámci mistrovy tvorby to ale na sto procent nedosáhne…

Petr Stránský

hodnocení autora recenze: 80%
hodnocení čtenářů: 66% (24x)
premiéra: 03.09.2009 originální název: LOS ABRAZOS ROTOS distributor: Warner Bros.

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.