recenze / Můj život v ruinách

Můj život v ruinách

Můj život v ruinách

Předvídatelná, ale příjemná okružní cesta po řeckých památkách

Herečka Nia Vardalos si získala velkou a nečekanou popularitu díky filmu Moje tlustá řecká svatba. Na tu se pak pokoušela navázat podobně laděným televizním seriálem. Se svým původem, který byl jedním z hlavních hybných momentů uvedeného snímku, bude patrně už vždycky spojována – v prázdninové komedii Můj život v ruinách tomu tak každopádně je. Georgia je americká profesorka řecké historie, žena, jejíž život je dost v rozporu s jejími představami. Chybí jí zkrátka „kefi“, což je v řečtině výraz pro dobrou náladu a radost ze života. Název filmu se netýká jen toho, že jezdí s turisty jako průvodkyně po řeckých památkách, ale tak nějak i osobního zázemí. Vytoužená práce na zahraniční univerzitě nepřichází, partnerský vztah žádný a sex, jak spontánně veřejně přizná, „neměla celou věčnost“. V malé cestovní kanceláři, kde je zaměstnaná, hraje spíš roli outsidera, turisté ji ve svých hodnotících dotaznících označují slovem „průměr“. Po pravdě řečeno, může za to i její příliš profesorský přístup k průvodcovské činnosti, turisté přece jen nejsou nějací žáčci, ale lidé, co si přijeli užívat dovolenou. Od své šéfky Georgia dostává přiděleny horší skupiny cestovatelů, horší hotely… horší autobusy – na rozdíl od svého slizkého kolegy Nica. Nyní vyráží na další okružní šestidenní trasu, netuší ovšem, jak jí i většině turistů ze „skupiny B“ promění život.Mezi Georginými svěřenci jsou opravdu pozoruhodné typy, ať už se jedná o starou zlodějku s nepohyblivým manželem, rodinku kysele se tvářící doktorky s frustrovanou dcerou, obchodního zástupce výrobce palačinek nebo karikatury australských či amerických výletníků. Vyniká mezi nimi starší pán Irve v neodolatelném podání Richarda Dreyfusse (na herci čas docela zapracoval, kde jsou ty časy, kdy honil žraloka v Čelistech). A třešničkou na dortu je zarostlý vlasatý řidič zvaný Poupi, jehož osoba ovšem sehraje v Georgině životě zásadní roli. Někteří turisté se zpočátku chovají, jak se říká, „na facku“. Situaci hrdince neulehčuje ani kolega Nico, který doprovází paralelně cestující druhou skupinu a neustále vymýšlí nějaké malé podrazy. Vypjaté situace a trapasy donutí průvodkyni bilancovat svůj dosavadní život a rozhodnout se, že Řecko prostě není pro budoucnost to pravé. Jenže pak se věci začnou otáčet, na scénu vstoupí láska (i když Georgia má nejprve chaos v tom, odkud), otravní a přihlouplí výletníci se začnou chovat lidsky a i to zlo nakonec dostane, co mu náleží.Můj život v ruinách je nenáročný letní film s předvídatelným vývojem děje, řadou vtipných a úsměvných situací a pár dojemnými scénami. Pokud jste ještě nebyli v Řecku, patrně zatoužíte se tam podívat – mimochodem film je prvním hollywoodským snímkem od roku 1957, kterému byla řeckou vládou udělena výjimka pro natáčení v Akropoli. Kromě této památky poznáte třeba i delfskou věštírnu, ale také druhořadý hotel s chlípným recepčním a nakonec jednu řeckou nemocnici. Byla-li vám sympatická Nia Vardalos v Mojí tlusté řecké svatbě, vězte, že tady je sympatická rovněž a navíc ještě docela zkrásněla. Film nepřekračuje hranice dobrého vkusu a inteligentní zábavy, a pokud jste letos kvůli krizi nebyli na zahraniční dovolené, máte v něm hodinu a půl dlouhou náhradu…

Petr Stránský

hodnocení autora recenze: 60%
hodnocení čtenářů: 47% (8x)
premiéra: 05.11.2009 originální název: MY LIFE IN RUINS distributor: Bontonfilm

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.