Zakletý v čase

Cestování v čase je vděčné téma, které bylo filmaři už nesčetněkrát zpracováno. Nyní se hollywoodští tvůrci vrhli na adaptaci románu spisovatelky Audrey Niffenegger, jenž u nás vyšel pod názvem Žena cestovatele časem. Samotné cestování časem ale není v tomto případě hlavním těžištěm snímku. Tím je láska mezi dvěma hlavními hrdiny.

Příběh se točí okolo Henryho, jenž disponuje velice vzácnou genetickou anomálií, která mu umožňuje cestovat časem. Ačkoli by za tuto možnost byli někteří lidé ochotni i zaplatit, Henry ze své schopnosti není nadšen. Svůj pohyb v čase totiž nemůže sám ovlivnit a do minulosti i budoucnosti se přesunuje vždy nečekaně. To samozřejmě způsobuje problém i v jeho vztahu s Clare. Ani jeden z nich neví, kolik času spolu stráví, přesto je jejich láska natolik hluboká, že se oba snaží vztah za každou cenu udržet, přestože jim časté odloučení, na které se nemohou připravit, způsobuje bolest. Henryho problémy jim však nebrání uzavřít manželství a užívat si společné chvíle štěstí. Budou ale schopni znovu a znovu prožívat těžké chvíle trávené jeden bez druhého?

Díky svému námětu je film Zakletý v čase velmi neobvyklou romancí, navíc značně intenzivní, za což může i chemie, která funguje mezi oběma hlavními aktéry. Jak Eric Bana, tak Rachel McAdams si své role náležitě užívají a dokonale jim padnou. A jak známo, herecké obsazení dokáže dělat divy i s tak sladkým příběhem, jakým Zakletý v čase bezesporu je. Tvůrci se naštěstí nesnaží zastírat, že jde o romantiku jako poleno a že chtějí zapůsobit na divákovy city. Onen cukrkandl nám ovšem servírují postupně v malých dávkách, takže nehrozí, že bychom už po několika minutách znechuceně odmítali jejich krásně zabalené sladkosti.

Filmu nelze upřít slušnou práci s atmosférou, která vás dokáže do příběhu vtáhnout, a své místo tu má i Henryho cestování časem. Setkání se sebou samým coby dítětem je divácky značně atraktivní, stejně jako pohled do budoucnosti, kde na hlavního hrdinu čeká například další neobvyklé setkání s vlastní dcerou. I když na první pohled může působit míchání sci-fi a romantiky jako trochu přitažené za vlasy, výsledek se tvůrcům víceméně povedl, přestože tato love story je zvláštní a tvůrci čas od času příliš tlačí na pilu a diváka ždímají až na doraz. Ale to lze v podobném žánru očekávat. O něco horší je to po dialogové stránce, kdy se stále dokola řeší smysl života, funkčnost partnerského vztahu a podobné „závažné“ věci. Snímek se tak často snaží tvářit vážně, což tvůrci vyvažují odlehčenějšími (občas i vtipnými) scénami. Nelze se však ubránit pocitu, že se nás film snaží za každou cenu donutit k zamyšlení nad vlastním životem i vztahy. Když si odmyslíme onen sci-fi prvek a cestování v čase, potýkají se hlavní hrdinové se stejnými problémy jako řada jiných manželských párů.

Zakletý v čase rozhodně není filmem pro cyniky, pro ně by mohlo být tak velké množství romantiky neúnosné, ale dá se předpokládat, že na snímek označený jako „romantický“ se divák nenávidící tento žánr nepožene, ani kdyby ho k tomu jeho partnerka nutila. Cílové publikum ovšem může jásat nad tím, že vznikla vkusná romantika, která dokáže zaujmout a dojmout. Samozřejmě, že kdybychom podobné snímky sledovali každý den, brzy by se dostavil pocit přesycenosti, čas od času ale trocha té romantiky neuškodí.