V hlavní roli já

Britská černá komedie, to je jako rána pažbou do hlavy, jíž se vám dostane, ani nevíte proč, ale zřetelně slyšíte, jak se tomu někdo směje a vy za chvíli také. Ale irská černá komedie, to je už spíše smích před popravčí četou. Smějete se, ale říkáte si, jestli sakra tohle není už moc a co tady dělá ten chlapík s bílým šátkem. Hlavní hrdina snímku V hlavní roli já, Mark, je naprostý zoufalec a budižkničemu. Mark (Marc Doherty) je herec, hudebník a možná i něco navíc, ale ze všeho nejvíc je člověk, jemuž se rozpadá dům nad hlavou, na nájem není a přítelkyně se rozhodla, že takhle už to dál nejde (a vy jí musíte dát za pravdu). Mark se tedy rozhodne něco dělat, povolá do zbraně ještě neschopnějšího Pierce (Dyland Moran) a společně opět nic nevymyslí. A tak se celé věci ujme Markův dům a začne zabíjet lidi. Plus jednoho psa, což mu moc sympatií nezíská.

Kdepak, tenhle film není ani příčetný, ani logický. Staví na jediném, a tím jsou absurdní situace a černočerný humor, vedle nějž asfalt připomíná rozkvetlou louku. Nekonzistentní scénář je plný poslepovaných scének, jež ale tmelí ústřední duo, a to je tmel vpravdě nezdolný. Oba patří mezi špičku britské komiky, Doherty si sám napsal scénář a Moran si vystřihl lehkou variaci na svého nesnesitelného prodejce knih z legendárního a i u nás vysílaného seriálu Black Books. Ostatně pokud jste jej viděli, víte asi, jak bude vypadat tento film. Nedrží moc pohromadě, rozjezd je pomalejší, ale když přistoupíte na jeho hru a budete se bavit u rozličných smrtí, které vlastně nejsou ani vtipné, ale jakási divná irská magie vás nutí se smát, neodejdete z kina zklamáni.

Film vlastně tak trochu zabíhá i do žánru hororu, protože onen vraždící dům je opravdu děsivý, ale ostří tomuto žánru ubírá zoufalý Mark, jemuž se v bytě kupí mrtvoly a on neví kudy dál. Piercovy rady jsou samozřejmě dostatečně nihilistické, ujeté, a tedy naprosto k ničemu a divákovi je Marka skoro líto. Ale jen skoro, protože zas takový sympaťák to není a možná to, že chybí silnější propojení sálu s (anti)hrdiny, strhává tomuto snímku pár bodíků. I tak ale jde o vtipnou komedii, na niž sice své útlocitné bližní raději neberte, ale jako skalní fanoušci zmíněných komiků ji rozhodně neopomeňte. Oba zde předvádí svůj standard, což se rovná skvělé zábavě, a odpustíte pak filmu mnohé včetně toho, že vlastně vůbec ve své absurditě nedrží pohromadě.