Kung Fu Kyborg

Jeffreyho Laua mohou naši diváci znát jako režiséra nejlepšího hongkongského filmu roku 2002 Čínská odysea nebo producenta zábavné parodie Kung Fu mela. Protože český ditributor vypustil polovinu původního názvu jeho posledního filmu (Kovová přitažlivost), Kung Fu Kyborg trochu klame tělem. Kdo se na něj vypraví v očekávání nekonečných robotických soubojů, bude nutně zklamán, uvidí totiž ryze romantickou komedii v hávu akční sci-fi. Leccos napoví už kyborg v pozici Rodinova Myslitele v úvodních titulcích, jenž jako by vypadl z oka logu antiviru NOD 32.

  Velitel lokální policejní stanice Dai-chun je vyhodnocen jako nejspolehlivější policista v zemi. Ovšem místo vyznamenání to obnáší privilegium hostit inkognito mezi svými muži (a jednou ženou) nový prototyp robotického policisty. K-1 vypadá jako lehce zádumčivý floutek s koženou bundou a elvisovským účesem, ale jeho nová kolegyně So-Mui brzy začíná tušit, že není tak docela jako ostatní. A nezamilujte se do někoho, kdo vám vyléčí krátkozrakost jediným pohybem prstu! So-Mui ale vydatně nadbíhá po uši zamilovaný Dai-chun, který kdysi slíbil jejímu otci, že se o ni bude starat, a K-1 se začínají povážlivě zavařovat obvody, kdykoliv pohlédne do jejích šikmých oček. Aby komplikací nebylo málo, na scéně se objevuje starší typ policejního kyborga K-88, trpící nemístně hlubokými filozofickými úvahami – Bůh stvořil člověka, člověk robota. Neměli bychom mu klást stejné otázky jako on svému stvořiteli? Ale poté, co se jeho nevraživost vůči nástupci na férovku vyřeší, čeká všechny mnohem těžší zkouška. Společnost vyvíjející bojové roboty se rozhodne vzhledem k nečekané „poruchovosti“ K-1 zlikvidovat. Ten už je ale členem party, do níž kromě počítačového experta patří i dívka, kdovíproč nazývaná Královna zlodějů, a s obřím protivníkem se proto neutká sám.

  Přes mnohoslibný název se první bitka na plátně odehraje až po hodině. Působí jako lacinější nápodoba soubojů Transformers a nejvíc zřejmě nadchne kluky pod patnáct. Ačkoliv musím uznat, že nunchaky, spojené místo řetězu elektrickým výbojem, jsou originální. První polovina filmu je svižná a snadno připomene nejlepších české komedie sedmdesátých let, v nichž se ovšem nekouřily cigarety očima a nemluvilo o sexuálním obtěžování psem. Zazní i pár povedených hlášek jako „Bill Gates se musí obracet v hrobě“ nebo „Láska není slepá, spíš šilhá“. Divák, neuvyklý plynulému střídání žánrů, v asijské kinematografii běžnému, bude poté nejspíš občas vypadávat z rytmu. Čínský režisér nenuceně přejde z třeskuté legrace k dumání nad životem s kamennou tváří či ostrým střihem z akční scény do milostné. Pokud tento fakt přijmete a překousnete několik minut, v očích Evropana brzdících spád děje, nic vám nebrání si Kung Fu Kyborga vychutnat jako atypicky „švihlou“ komedii. Jistě, směšní policajti, polidšťující se robot zaskočený city, nemluvě o souboji s monstrózním představitelem zla, to všechno už tu bylo mnohokrát. Ale za současného stavu kinematografie, kdy devadesát procent jejích produktů tvoří v lepším případě prequely nebo pokračování, musí být divák vděčný za každou kapku originality. V Kung Fu Kyborgovi je jí slušných pár deci, i když o kung fu v něm jde opravdu, ale opravdu až na druhém místě. Milovníci fenoménu Transformers či crazy komedií si mohou k hodnocení předem ještě pár procent přičíst.