House
recenze / LÍTÁM V TOM

LÍTÁM V TOM

LÍTÁM V TOM

Nebudu vám lhát. Není to zase až taková bomba, jak říká šuškanda, která film předchází. Na druhou stranu jde o netypický film, jenž má svým divákům co nabídnout.

Sám režisér a spoluscenárista Jason Reitman říká, že chtěl film natočit již v roce 2002, kdy byla ekonomická budoucnost USA růžová, ale že teprve nyní, v období doznívající ekonomické krize, film více vyzní. A má pravdu. Ta část snímku, která se týká životního stylu a práce Ryana Binghama, má na pozadí celosvětového utahování opasků tu správnou sílu. Ryan se totiž živí propouštěním lidí ve firmách, které si ho pro tuto práci najmou. Celé to probíhá jako jakýsi obrácený pracovní pohovor, v jehož závěru Ryan čerstvě nezaměstnaným předává složku s informacemi, které jim mají zajistit brzké nalezení nové práce. Že to někdy nefunguje? To už není Ryanova starost. On musí stihnout letadlo, aby se přemístil do jiného amerického města, kde hodlá další firma propouštět své zaměstnance. A když zrovna Ryan nikoho nepropouští, přednáší svoji teorii o batohu, ve kterém táhneme svoje životní břímě. Tenhle chlapík s tváří George Clooneyho je sympaťák, ačkoliv to většina z těch, kterým dal právě padáka, dokáže jen těžko ocenit. Jeho život se mu líbí. Je stále na cestách, stále v letadle, na letišti nebo v hotelu a jeho životním snem je dosažení 10 milionů nalétaných mílí. Netouží žít na jednom místě, netouží po ženě a dětech. Tedy až do doby, než potká Alex. Syn slavného otce Jason Reitman se ukazuje jako zdatný tvůrce současných dramat s komediálními prvky. Jeho Děkujeme, že kouříte (2005) příjemně překvapilo diváky i kritiky. A podobně na tom bude i tento snímek, ve kterém Jason svůj cit pro vyprávění netradičních příběhů jednoznačně potvrzuje. Jenže tentokrát je tu také přítomen silný romantický náboj, který vede k poněkud přeslazené části filmu těsně před jeho závěrem. V této části se Ryan mění, dochází mu, o co vlastně v životě doopravdy jde, co má opravdovou cenu (láska, manželství, rodina, děti…). Začne jednat impulzivně, jak mu velí city a ne rozum, a už už se zdá, že dojde k romantickému happy endu. Ale Jason naštěstí ví, že život není tak dokonalý, a tak to neulehčuje ani svému hrdinovi.Pokud jsem již zmínil slabší část filmu, která velebí rodinné hodnoty a jako by sem spadla z jiného filmu, musím se vrátit na úvod, kde je Lítám v tom nejsilnější a také nejzábavnější. Poznávání hlavního hrdiny, jeho práce, jeho stylu života, to je ta jednoznačně nejlepší pasáž. A když Ryan potká Alex a začnou „mastit karty“, pořád je to paráda. Jak ale na scénu vstoupí „problém“, jenž je za normálních okolností vítaným hybatelem děje, přestává mít film spád. Tempo se rozbředává a Clooneyho charizma musí vše zachraňovat. Onen zmiňovaný problém je fakt, že osobní propouštěcí pohovory mají být nahrazeny komunikací přes internet za pomocí mikrofonu a webkamery. Ryan by tak přišel o své milované cestování, které pro něj není nutným zlem, ale smyslem života, v němž je opravdu šťastný. Inovátorem zavádějícím pokrokovou technologii je mladá kolegyně Natalie, kterou Ryan vezme s sebou na cesty, aby poznala, že vyhazovat lidi z práce on-line není tak úplně ideální řešení.Jak již bylo řešeno, film má dvě úrovně a dvě tempa vyprávění. Jedno je navýsost zábavné a vtipné, druhé poučuje, moralizuje a misty trochu nudí. Obě se pak začnou zhruba po první půlhodině prolínat a tím právě dochází k tomu nežádoucímu rozbití tempa vyprávění. A nejhorší je, že by bez oné svatební linie mohl film bez problémů fungovat. Jen by byl možná malinko kratší. Dost možná, že ta druhá linie osloví více ženskou část publika. To bohužel nedokážu posoudit.Po technické stránce není filmu co vytknout. Bravurní střih z úvodu filmu nám ukazuje, že i takové balení kufru či procházení kontrolou na letišti může být docela slušný akční zážitek. Tohle jsou ty okamžiky, pro které si film zamilujete a kvůli kterým to s Ryanem vydržíte až do konce. Ten navíc opravdu snadno mohl sklouznout k idyle, což by z filmu učinilo jednoznačně průměrnou podívanou. Ale právě ta jedna krátká scéna, kdy Ryan zazvoní na dveře v Chicagu a ty se otevřou… Právě tento moment mi dovoluje udělit vysoké hodnocení. Tohle totiž není standardní drama, komedie ani romantická podívaná. Tohle je mix všech tří složek. Je to o životě, o hodnotách, o tom, co je vlastně důležité a co ne. Možná to nemuselo být předváděno tak polopaticky, ale budiž. Minimálně polovina filmu má silný potenciál a ta druhá slabší je tu holt také a musíme se s tím smířit. Zavrhnout kvůli ní tu lepší část? To ne. Už kvůli těm několika opravdu silným momentům. Herecké obsazení se také vydařilo, i když postava Anny Kendrick mi lezla místy na nervy. To ale bude spíše můj osobní problém než vina této mladé herečky, kterou můžete znát např. z prozatímních dvou dílů Twilight Ságy. George Clooney byl sázka na jistotu; k tomu netřeba nic dodávat. Je věrohodný až do momentu, kdy jeho postava prožije milostné vzplanutí a začne se chovat poněkud – ehm – jinak. Jistě, láska člověka mění, ale pro tentokrát jsem to prostě Clooneymu nevěřil. Tedy až do doby, než otevřel ty dveře… Veře Farmige hrající Alex to nejen velmi sluší, ale krásně s Clooneym rezonuje v momentech, kdy je to zapotřebí. Prostě je z plátna cítit ona pověstná „chemie“, která činí z dvou cizích lidí pár. Jen vězte, že v erotických scénách za Veru zaskakuje dublérka, protože herečka byla krátce po porodu, a jak sama řekla: „Mléko stékající z prsou by bylo nevhodné.“Coby zajímavost na závěr si dovolím uvést jednu informaci. Ta se týká oněch nalétaných 10 milionů mil, což je čistě výmysl filmařů. Skutečné aerolinie nabízejí výhody těm věrným cestovatelům, kteří s nimi nalétali 1 milion. Žádná další bonusová hranice neexistuje. 

Pavel Žďárek

hodnocení autora recenze: 80%
hodnocení čtenářů: 68% (27x)
premiéra: 28.01.2010 originální název: UP IN THE AIR distributor: Bontonfilm

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.