Pouta

Nečekejte příběh o hrdinných disidentech a směšné a hloupé StB. Nečekejte polopatické moralizační soudy. V Poutech má každý na své košili dost vlastní špíny.

Blýská se českému filmu na lepší časy? Pokud vedle sebe dáme kupříkladu takového Protektora za loňský rok a za letošek Pouta, bude ta budoucnost naší kinematografie růžová. Pravda, sice ji narůžovo namalují totalitní režimy a příběhy lidí se v nich odehrávající, ale tím lépe. Návrat do poslední dekády komunismu s sebou v případě Pout přináší industriální syrovost, již překonává snad jen syrovost, s jakou zobrazuje své aktéry (slovo „hrdiny“ nejde použít, protože nikdo takový se zde nevyskytuje). Nečekejte příběh o hrdinných disidentech a směšné a hloupé StB. Nečekejte polopatické moralizační soudy. V Poutech má každý na své košili dost vlastní špíny. Kupříkladu Tomáš je bojovníkem proti režimu. Nikdo už vlastně neví, jak bojuje, ale rozhodně se mu na vyprázdněné fráze daří sbalit mladou jeřábnici Kláru, a to i přesto, že doma má ženu a děti. Je „hrdina“. Podobně jeho kolega Pavel, intelektuál hanící v zahraničních médiích režim, který ale vesele na jiné lidi donáší a pak si umyje ruce a zvrácenou logikou vše ospravedlní. A pak je tu Antonín Rusnák, nejlepší z nejlepších ve Státní bezpečnosti. Antonín se zdá být tím správným pro tuhle práci, ale ve skutečnosti jím cloumá strašlivý, nezvladatelný vztek na celý svět. Ubíjející stereotyp práce, domova a života v něm pomalu probublává na povrch. Jakýmsi psychotickým záchytným bodem se pak stává právě Klára, v níž pokřivená Rusnákova mysl nachází spřízněnou duši. A estébák Antonín se vydává na běsnou křížovou výpravu, v níž za sebou spálí všechny mosty a kde jsou nepřáteli všichni.Režisér Radim Špaček klade velký důraz na industrialismus, který promítá nejen do vizuální části snímku, ale i do zvukové a hudební. Jemné použití filtrů podtrhuje betonové kulisy a slouží jako perfektní aranžmá pro složité psychologické drama. V něm naprosto exceluje Ondřej Malý v roli Rusnáka. Na jeho ryze antihrdinském charakteru vidíte, jak strašlivý hněv a opovržení jím cloumají a hrozí, že každou chvíli exploduje. Rusnák evokuje některé aktéry z Parkovy Trilogie pomsty, hlavně pak Oldboye. V těsném závěsu se pak drží duo Luboš Veselý v roli Pavla a Lukáš Latinák jako Rusnákův kolega a produkt „komerčního socialismu“. Naprostému nadšení ale brání dvě věci. Nejprve je tu stopáž dvou a půl hodiny, která je vzhledem k obsahu zbytečná. S ní se pojí i druhá výtka a tou je občasné rozmělnění děje, kdy místo Rusnáka sledujeme nadbytečné momentky z předrevolučního života. Pak se napětí trhá a divák jen čeká na Rusnákův návrat na plátno. Jak pro formální, tak pro obsahovou stránku ale Pouta nad svými tuzemskými konkurenty vyčnívají.

Aleš Smutný

hodnocení autora recenze: 80%

hodnocení čtenářů: 73% (13x)

premiéra: 04.02.2010

originální název: Pouta

distributor: Bontonfilm

Velký evropský filmový měsíčník

časopis CINEMA

Aktuální vydání: 06/2010

Pouta

Ohodnotit film: