Základní myšlenka je prostá: jste ochotni vzít si za milion dolarů na svědomí smrt vám neznámého člověka?
Richarda Kellyho známe především jako režiséra kultovního Donnieho Darka. Jeho druhý film Apokalypsa zůstal daleko za tímto debutem. Nyní přichází s adaptací krátké povídky Richarda Mathesona z roku 1970, která už jednou posloužila za námět epizody seriálu Twilight Zone. Základní myšlenka je prostá: jste ochotni vzít si za milion dolarů na svědomí smrt vám neznámého člověka?
Děj se odehrává v roce 1976 – poměrně věrné zachycení doby je jednou z kladných stránek filmu. Jednoho rána objeví manželé Norma a Arthur Lewisovi za dveřmi balíček a v něm dřevěnou krabici s tlačítkem a se vzkazem, že vše odpoledne vysvětlí jakýsi pán se symbolickým jménem Steward. Tak se i stane a Norma se od tajemného muže se znetvořenou tváří dovídá účel krabičky: pokud zmáčkne tlačítko, obdrží s manželem milion dolarů v hotovosti… ovšem kdesi někdo jiný, koho neznají, v ten okamžik zemře. Nabídka je časově omezená a Lewisovi mají samozřejmě i možnost nezmáčknout a žít dál tak, jak žijí, tedy ve finanční nejistotě. Těšíte-li se na zajímavé psychologické dilema, čeká vás trpké zklamání. Tento motiv z Mathesonovy povídky je celkem záhy vyřešen a ke slovu přicházejí události, které ve zbývajícím vlekoucím se čase velmi povrchně koketují s filozofií (cituje-li někdo Sartra, neznamená to, že se přibližuje hloubce jeho myšlení) a velmi předvídatelně do diváka hustí prvky béčkového televizního sci-fi. Základní motiv filmu připomíná jiný snímek, uvedený do kin v nedávné době – kdybych ho ale jmenoval, prozradil bych už moc.
Richard Kelly má určitě schopnost vytvářet na plátně zvláštní obrazy, v tomto filmu ale působí často samoúčelně a místy i nechtěně komicky. Dopomáhat mu k tomu má i hudba, která je sama o sobě dobrá, ale ve spojení s obrazem ruší tím, jak se snaží pateticky naznačit, že vidíme víc, než co je na plátně. Klišé střídá klišé a ke slovu přichází mystika na úrovni nadšeného maturanta. Ústřední herecký pár – James Marsden a Cameron Diaz – postrádá charizma, a když se divák protrpí k dalšímu, závěrečnému dilematu, je mu celkem jedno, co s těmi dvěma bude. Nijak zvlášť úderná pointa se stejně nekoná.
Nepochybuji, že The Box si najde i své příznivce a obhájce, možná nepřímo úměrně věku a diváckým zkušenostem. Pro mě je režisérův Donnie Darko jeden z nejoblíbenějších filmů, a proto nemohu Kellymu odpustit, že stručný, ale zajímavý námět rozmělnil do rozbředlé moralitky, v níž forma převládla nad obsahem.
| premiéra: 04.02.2010 | originální název: The Box | distributor: Palace Pictures |