Na sv. Valentýna

Vyzvat krále moderní romantické komedie, Lásku nebeskou, to chce odvahu a um. A kdo jiný by měl uspět než Gary Marshall, který má na svém kontě nesmrtelnou Pretty Woman a několik dalších více či méně úspěšných romancí. Dejte mu k tomu kupu soudobých hvězd a hvězdiček a to by v tom byl čert, aby nevznikl nástupce britského, dnes už takřka kultovního romantického fláku. Jenže ouha, ono to chce víc než to. Inspirace Láskou nebeskou je nepopiratelná. Marshall zde rozehrává part na několika místech najednou, tak, aby podobně jako britský předobraz postihl co nejširší škálu milostných vztahů napříč generacemi i společenskými skupinami. Na pozadí všechny linie spojují jak náhody, tak příbuzenské a přátelské svazky a každá z těchto linií projde krizí a dospěje ke svému (většinou) romantickému vyvrcholení. To vše ovšem v jediném dni – na svatého Valentýna.

Máme tu tedy linii Reeda (Ashton Kutcher), který požádá svou milovanou Morley (Jessica Alba) o ruku a i přes mírně rozpačitou reakci své milé vyrazí rozradostněně do práce. Reed funguje jako ústřední postava, kolem níž se osudy stáčejí a alespoň jemně se jí dotýkají, k čemuž jej předurčuje povolání floristy – na Valentýna každý posílá květiny, protože kdo to nedělá, není in a společnost jej vyvrhne. V další části sledujeme Julii (Jennifer Garner), která snad konečně našla svého vyvoleného v kardiochirurgovi (opět lékařský Patrick Dempsey), jenž ale má nepříjemné tajemství. Její kamarádka Kara (Jessica Biel) pro změnu nemá nikoho a Valentýna nenávidí, což má společné s reportérem Kelvinem (Jamie Foxx), jehož ani jeho averze nezachrání od natáčení pozitivních reportáží o tom významném dnu. Trochu stranou pak stojí Liz (Anne Hathaway), sympatická sekretářka, která si přivydělává sexem po telefonu, což úzkostlivě tají před svou novou známostí v podání Tophera Grace. Julia Roberts, která v Marshallově filmu nesmí chybět, se vrací z vojenské služby na jedinou noc a společnost jí v letadle dělá sympaťák Holden (Patrick Dempsey). A na střední se Grace (Emma Roberts) chystá na svůj první romantický sex.

A to samozřejmě nejsou všichni aktéři, nechybí ani Marshallův herec pro štěstí Hector Elizondo, jenž zastupuje nejstarší generaci. Jenže co naplat, někdo tu nepochopil, že nestačí naházet na sebe spoustu příběhů a do každého vrazit primitivní zápletku. Divák totiž čeká, kdy se začne smát... a stále čeká... a pořád... a těch pár úsměvů to nevynahradí. Ona se totiž žádná zábava nebo snad dokonce napětí nechystají. Každá z dějových linek je totiž až neuvěřitelně nudná a jednoduchá. Přinejlepším se dočkáme jednoho zvratu, který je ale poté jak mávnutím kouzelného proutku vyřešen. Vzpomínáte na dokonale ztvárněné váhání Alana Rickmana nad tím, zda být nevěrný či ne? Hmatatelnou bolest Emmy Thompson? Zde se ani zdaleka něčeho takového nedočkáte. Celému Na sv. Valentýna chybí hloubka. Poměrně dobře tento snímek vystihuje pár tvořený „hereckou“ dvojicí Taylor Swift (čerstvá držitelka Grammy) – Taylor Lautner (vlkodlak Jacob ze Stmívání). Prvoplánový útok na náctileté, kteří uvidí milovaná jména a pranic jim nebude záležet na tom, že jsou ve filmu nadbyteční. Je skoro neuvěřitelné, jak nudně jde natočit podobně na fragmenty rozdělený film. U většiny párů víte předem, jak dopadnou, a u těch, kde si nejste jisti, je vám to stejně jedno. Takhle přece nejde točit romantika. Nemůže nám stačit, že se lidé milují, hledají k sobě cestu a ejhle, nakonec ji najdou. Ne, pokud není toto hledání něčím okořeněno. Ani jednou se nebojíte o osud nějakého z aktérů. Vše běhá po drátkách klišé a s postupem času je předvídatelnost filmu ubíjející. A vy se stále nesmějete, tedy alespoň pokud vás nerozesmívají primitivní hlášky o vibrujících mobilech a nebo to, že někdo směšně mluví.

Pak mají totiž problém i herci, kteří hrát umějí – a těch tu není málo. Nemají totiž co hrát. Většina se potácí na pomezí snesitelnosti, několik slabších kusů už dávno brouzdá vody nesnesitelnosti. Nicméně nelze všechny šmahem odsoudit. Jasně vede dvojice Hathaway–Grace, kdy ona boduje uvolněností, na poměry filmu obdivuhodnou lehkostí a šarmem a on uvěřitelnou lidskostí a nejistotou. Ze své obvyklé škatulky dobře vystoupila Jessica Biel jako mile neurotická a rozhodně ne uhrančivě sexy manažerka. Naopak jindy příjemná Jennifer Garner zde působí bezkrevně a mdle. Ano, řekněme si to na rovinu, Marshall zklamal a to říkám jako člověk, který se dobře bavil i u jeho Deníku princezny. Jenže Na sv. Valentýna působí přesně jako tento chaucerovský svátek přetavený marketingem do podoby obludného molocha, který zřejmě posedne každou živoucí bytost ve Spojených státech. Tedy vypočítavě a velmi strojeně. Tohle prostě není povedená romantická komedie a mrzí mne to dvojnásob, protože Marshall v sobě onen potřebný potenciál měl. Jenže zanikl pod nánosy komerčního bezduchého balastu a vyprázdněných frází, které si milenci sdělují v dlouhých souvětích. Romantika se musí cítit, ne rýsovat.