Kick-Ass

Zamysleli jste se někdy nad tím, jaký by byl svět, kdyby se v něm skutečně pohybovali superhrdinové, známí z comicsů? Zachraňovali vás z prekérních situací a za všech okolností stáli na té dobré straně? Mladík Dave by na sebe také rád navlékl superhrdinský kostým, ale to by nesměl být takový strašpytel a střízlík, jehož jedinou speciální schopností je být naprosto neviditelný pro všechny holky ve škole. Jednoho dne ho ale přestane bavit, že z něj starší kluci vždy vymlátí všechny peníze a jeho dva nejbližší kamarádi o všem neustále mluví, ale nikdy se nerozhoupou k nějaké akci. Objedná si proto zelený neopren a neohroženě se vrhne do ulic dělat dobré skutky. Jeho první akce však nedopadne úplně podle jeho představ a Dave se ocitne na nemocničním lůžku s polámanými kostmi a dírou od nože v žaludku. Nenechá se však odradit a s nově nabitými schopnostmi (jeho tělo je vyztužené kovovými destičkami a díky porušení nervových zakončení necítí bolest) se naprostou náhodou připlete k pouliční rvačce, při níž se zastane slabšího a jeho hrdinství přihlíží několik náhodných diváků, díky jejiž přičinlivostí vyletí hvězda nově zrozeného hrdiny, zvaného Kick-Ass, až ke hvězdám. Netuší však, že se tím zaplete do příliš vysoké hry a hlavně to, že není sám, koho napadlo dát si na obličej barevnou masku…

Matthew Vaughn rozhodně svému režisérskému řemeslu rozumí, což dokázal už svými předchozími filmy Stardust (u nás jako Hvězdný prach) a Layer Cake (Po krk v extázi). To, co ale předvádí ve filmu Kick-Ass, je naprostým vrcholem jeho práce. Vzhledem k tomu, že se děj netočí pouze kolem mladíka Davea, ale také kolem minimálně pěti veledůležitých postav, z nichž každá se pohybuje v naprosto jiném prostředí (a je mezi nimi přecházeno obyčejnými střihy), tak bylo naprosto kruciální dodržet pro diváka přehled o tom, co která postava dělá a jaká je její motivace. To funguje naprosto bezchybně a naprosto není potřeba znát před zhlédnutím filmu comicsovou předlohu (jež se v několika zásadních detailech liší). Žasnout budete také nad tím, jak se Vaughnovi povedlo zamíchat do sebe několik různých žánrů, z nichž absolutně každý bezchybně funguje a ve chvíli, kdy budete mít pocit, že už víte, jakým směrem se bude děj ubírat, dostanete přesně mířenou ránu mezi oči a z teenagerovské komedie se žánr rázem změní v syrovou akci, srovnatelnou co do vyznění klidně i s Temným rytířem.

Abyste si film užili na tisíc procent, musíte být alespoň okrajovým fanouškem comicsů (což znamená minimálně vědět, kdo že jsou to Spider-Man a Batman) a být připraveni na to, že se ve filmu nešetří sprostými hláškami a poměrně naturalisticky znázorněným násilím. Ale i pokud nesplňujete ani jednu podmínku, tak se budete v kině dobře bavit, protože Kick-Ass zkrátka je výborný film sám o sobě. Zdá se až neuvěřitelné, jak se takto jednoduchý příběh může rozehrát v něco tak (v jistých okamžicích) epického a osudového, abyste během několika okamžiků měli pocit, že se díváte na solidní romantický film, za chvilku zase na lehce přestřelenou akci jako vystřiženou z Tarantinovy tvorby. Více snad netřeba dodávat. Byť jsme se ještě ani nepřehoupli přes polovinu kalendářního roku, tak už teď je jasné, že Kick-Ass bude naprosto bezpochyby patřit mezi ty nejlepší snímky, které se letos objevily.