recenze / Machři

Machři

Machři

Adam Sandler se snaží dospět a být vtipný – nedaří se mu ani jedno.

Pět kámošů ze školních lavic se po třiceti letech znovu schází na pohřbu jejich milovaného basketbalového trenéra. Lenny Feder (Adam Sandler) je úspěšný hollywoodský agent, žije s ženou snů, módní návrhářkou Roxanou (Salma Hayek), a třemi rozmazlenými dětmi. Byznysmen Eric (Kevin James) má se svou manželkou Sally (Maria Bello) dceru a čtyřletého syna, jehož hlavní přínos humoru filmu tkví v tom, že je stále krmen mateřským mlékem. Kurt (Chris Rock), táta v domácnosti, s Deannou (Maya Rudolph) mají také dvě děti a čekají třetí. Soužití jim komplikuje tchyně. Rob (Rob Schneider) se po několika rozvodech znovu oženil a Marcus (David Spade) je jediný svobodný mládenec z celé pětice. Všichni seberou své manželky a děti a odjedou oživit zašlé vzpomínky víkendem stráveným společně na chatě. Užijí si spoustu srandy a uvědomí si několik důležitých životních pravd. Čekali jste snad něco jiného?Podle jistého mýtu člověk s postupujícím věkem moudří. Buď je to nesmysl, nebo Dennis Dugan není člověk. Tento třiašedesátiletý režisér neúnavně natáčí komedie již od devadesátých let. Jejich humor po celou dobu setrvává na úrovni nanejvýš dvanáctiletého plantážníka. Některé z nich jsou nevkusné (Velký táta), jiné hodně nevkusné (Zohan: Krycí jméno Kadeřník), taková, při které byste se alespoň párkrát necítili trapně, chybí. Také Machři chtějí být vtipní výhradně pády, prděním, tělesným ubližováním a intimnostmi mezi osobami, u nichž podobný druh náklonnosti nečekáte. Druhým varováním budiž, že menší či větší role v Duganových filmech vícekrát připadly Adamu Sandlerovi, Robu Schneiderovi, Chrisi Rockovi a Kevinu Jamesovi a že v Machrech hrají všichni čtyři. A neboť s výjimkou Jamese všichni před dvěma dekádami účinkovali v „líhni“ amerických komiků Saturday Night Live, budí dojem opravdových přátel, což je největší, ne-li jediné pozitivum filmu. Sandler už není nejmladší, ale stejně jako u Dugana to nijak neovlivňuje úroveň látek, jež si vybírá, resp. jež tvoří. Machři totiž s přihlédnutím k jeho osobě vzbuzují hned trojnásobnou lítost, neboť v nich nejen hraje, ale také je produkoval a (společně s Fredem Wolfem) napsal. Nostalgická nálada a stesk po dávných přátelstvích asi přepadne každého muže středních let, nechápu ovšem, proč Sandler své školní setkání raději neabsolvoval bez přítomnosti kamer. Sobě by udělal radost, diváky by nenaštval, pouze by – což je nejspíš ta stěžejní skutečnost – nevydělal pár desítek milionů.Z Machrů mohla být dojemná tragikomedie, v níž by pětice komediálních herců ztvárnila životem omlácené chlápky, kteří si za pět minut dvanáct uvědomí dětinskost svého dosavadního počínání. Skutečné emoce, vymykající se standardu přihlouplých komedií, zde bohužel chybějí. Pánové se chovají jako děti, které odmítají vyrůst a převzít za své životy zodpovědnost (čili původní název filmu lže). Jsou díky tomu sem tam zábavní, ale vůbec mi na nich nezáleželo. Veškerá snaha o sentiment selhává. Machři nejsou agresivně špatný film, jenom zoufale zbytečný a tuze nevtipný. Jestli vám stačí pohled na Salmu Hayek a Mariu Bello s příjemným osmdesátkovým soundtrackem v pozadí, jděte do toho, ale ostatním radím spíše: jděte na koupaliště. Je to víc osvěžující a s větší pravděpodobností si ještě druhý den budete pamatovat, co jste tam dělali.

Martin Šrajer

hodnocení autora recenze: 40%
hodnocení čtenářů: 72% (20x)
premiéra: 26.08.2010 originální název: Grown Ups distributor: Falcon

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.