Zvítězit

Milovala nesprávného muže a většinu života za to pykala

Dám vám hádanku. Víte, kdo by mohl být autorem věty: „Ať žije socialismus! Uškrtíme posledního krále střevy posledního papeže!“? Asi vás to překvapí, ale prohlásil to – alespoň v tomhle filmu – Benito Mussolini. To ovšem ještě horoval pro revoluci a vzýval veřejně Boha, ať dokáže svoji existenci a do pěti minut ho zničí. A v té době také miloval jednu ženu… a ona ještě víc milovala jeho. Jenže na rozdíl od budoucího naducaného Duceho vám asi její jméno nic neřekne. Ida Dasler… vášnivá, silně zamilovaná a nakonec ještě víc nešťastná. Na její tragický osud se zaměřil režisér Marco Belocchio (viděli jsme kdysi jeho filmy Pěsti v kapsách nebo Aféra z titulní stránky). Pojal tento jeden smutný lidský osud poněkud divadelním způsobem, připomínajícím italské opery – pokud ovšem jeho styl vyprávění přijmete (a není to nic těžkého), vtáhne vás do sebe.Ida Dasler byla údajnou první Mussoliniho ženou a dala mu i syna Benita, k jehož otcovství se prý přihlásil. Z historického hlediska se pro tato tvrzení nezachovaly dokumenty, ale pokud snímek staví ve své většině na reálných základech, tak se ani zachovat nemohly. Byla to láska na první pohled, už když se krátce setkali za dramatických okolností v roce 1907. O pár let později, v předvečer první světové války, je osud znovu svedl dohromady. Mussolini, který tehdy sice už byl namyšlený mocichtivý macho, ale ještě ne tlusté pleštaté prase, nedával na rozdíl od své obdivovatelky do tohoto vztahu úplně všechno. Ida dokonce prodala i svůj prosperující salon krásy, aby si její milenec mohl založit noviny podle svého gusta. Z jejího těhotenství se ještě radoval, už v té době ale měl vztah s jinou ženou. A když se pak postupně Mussolini propracoval k moci, stali se mu bývalá milenka i syn, kterého mu dala, přítěží.Skoro dvě třetiny Belocchiova filmu jsou o tom, jakým způsobem byla postupně nešťastná žena „vytrestána“ za svoji vášeň a lásku. Herecky tedy snímek stojí na představitelce hlavní role a Giovanna Mezzogiorno zvládá všechny podoby, od stoprocentně oddané milenky až po pacientku v blázinci. Jak se můžete přesvědčit, má i krásné oči a přitažlivé tělo, s jehož odhalováním si nedělá moc starostí. Mussoliniho ztělesnil Filippo Timi a to dokonce ve dvojí podobě: jak mladého Duceho, tak i jeho nešťastného syna v dospělosti. Film je bohatě prokládán dobovými dokumentárními záběry, takže od určitého okamžiku už vidíme fašistického vůdce jen černobíle a v týdenících. Zejména ve své druhé polovině nabízí toto zvláštní drama vizuálně zajímavé scény, podbarvené působivou hudbou. Někomu může být hrdinčina posedlost bojem za pravdu možná až nepříjemná (Ducemu tedy určitě byla), ale pokud se s ní alespoň trochu ztotožníte, budete litovat, že se Ida nedožila Mussoliniho neslavného konce. Pokud máte rádi náročnější filmy s historickým podkladem a lehce patetickým způsobem vyprávění, pak by vás film Zvítězit neměl zklamat. Najít ho v programech kin bude ale stejně těžké, jako pro jeho hrdinku bojovat s nepřízní osudu, úřadů a moci.

Petr Stránský

hodnocení autora recenze: 80%

hodnocení čtenářů: 40% (4x)

premiéra: 31.08.2010

originální název: VINCERE

distributor: NFA

Velký evropský filmový měsíčník

časopis CINEMA

Aktuální vydání: 02/2012

Zvítězit

Ohodnotit film: