Seriózní muž

Neseriózní film bratrů Coenových o víře, lidském údělu a tajemstvích zubů

Americké předměstí, rok 1967. Zdá se, že židovský univerzitní profesor Larry Gopnik (Michael Stuhlbarg ve své první velké roli) má vše, co jako středostavovský manžel a otec dvou dětí potřebuje. Zdraví, důstojnost, práci, věrnost své ženy. Zkrátka – seriózní muž. Někdo se ho však rozhodl vystavit řadě tvrdých zkoušek. Larry si uvědomuje, jak rychle lze o vše získané přijít, a je odhodlán zjistit, kde udělal chybu a jak ji může napravit. Zdá se však, že s hledáním odpovědi mu nepomůže bratr, povětšinou nepřítomně vegetující na gauči, syn, kterého kromě televize začíná zajímat i marihuana, ani žádný z rabínů, kteří mají v zásobě pouze nic neobjasňující jinotaje. Něčím jako alegorií, ale možná jenom židovskou anekdotou bez pointy, zatím poslední film bratrů Coenových také začíná. Prolog je zasazen do ruského štetlu v 19. století. Venku zuří sněhová bouře, muž přichází domů a oznamuje své manželce, že spatřil známého, který ovšem, jak mu manželka sdělí, již tři roky nežije. Situace nabere nečekaný směr, když domnělý dybuk (zlý duch) zavítá živý a zdravý do jejich obydlí. Není nijak vysvětleno, jsme-li svědky kořenů prokletí, které po staletí pronásleduje rod Gopniků, nebo zda jde pouze o zlomyslný vtípek od autorů pro zasvěcené. Elementární znalost židovské kultury není na škodu. Joel a Ethan Coenovi tři roky starým oscarovým hitem Tahle země není pro starý definitivně stvrdili svou filmařskou vyzrálost. Následující parodie špionských filmů Po přečtení spalte, jakkoli opět výtečně zrežírovaná, byla „jenom“ zábavnou komerční hříčkou. A Serious Man je oproti tomu filmem stoprocentně nekomerčním, jen málo diváckým a příliš utlumeným, aby získal Oscara. Není pro každého, ale není špatný. Režírující bratři jako tradičně nemají potřebu všelijaké interpretace příběhu vyvracet či potvrzovat. Není však pochyb, což sami přiznávají, že scénář je částečnou reminiscencí na jejich dětství. Vyrůstali v židovské rodině na americkém Středozápadě, kam je děj situován, v 60. letech jim bylo zhruba tolik co Larryho synovi a jejich rodiče učili na univerzitách. S označením „osobní film“ bych každopádně byl opatrný, osud osudem (nebo něčím podobným) stíhaného protagonisty by klidně mohl být osudem člověka žijícího v docela jiném místě a čase. Prostá zápletka pozvolna nabývá rozměrů biblického podobenství, inspirace Jobovým příběhem je ostatně zjevná, oproti němu ale dostává podstatně více prostoru psychologie postav. Larry představuje tragikomicky pasivní figurku. Jasno má jen ve fyzice, kterou vyučuje, v ostatních otázkách bojácně tápe. I ta nejniternější rozhodnutí si potřebuje ověřit u vyšší duchovní autority. Sužují jej neoprávněné výčitky svědomí (židovské prokletí?) a oprávněný pocit zbytečnosti – doma je užitečný zejména jako „ladič“ televizní antény. Mlčky přihlíží plnohodnotnému rodinnému životu svých gojských sousedů, aniž by sám něco změnil. K akci se – nepočítaje úplný závěr, kdy bezprostředně po akci následuje krutá reakce – odváží jenom ve snech, jež společně s bizarními jmény a obézními postavami náležejí mezi typické atributy většiny coenovských filmů. Právě fanoušci neuspěchaných, dokonale promyšlených komedií oněch dvou milovníků velice zvláštního humoru si A Serious Man užijí nejvíce. Ano, jak jste asi uhádli z hodnocení, patřím k nim. Ale i kdybych nepatřil, stále bych obdivoval mnohotvarý výkon v podstatě debutujícího Michaela Stuhlbarga, důmyslnou hru s diváckým očekáváním (vtipné užití paralelní montáže) a absolutně nečekané finále, které v prvním okamžiku možná proklejete, ale ještě dlouho, dlouho po skončení nad ním budete přemýšlet. Zaručeně.

Martin Šrajer

hodnocení autora recenze: 80%

hodnocení čtenářů: 58% (17x)

premiéra: 19.08.2010

originální název: A Serious Man

distributor: Palace Pictures

Velký evropský filmový měsíčník

časopis CINEMA

Aktuální vydání: 05/2012

Seriózní muž

Ohodnotit film: