Karate Kid

Další žák, který nepřekonal svého mistra

Karate Kid z roku 1984, nedospělá verze Rockyho, je pojem. A zároveň je to průměrný, zbytečně dlouhý a předvídatelný film, ze kterého si většina diváků po letech pamatuje jenom tvář Pata Mority a nekonečné voskování auta. Na slabý první díl navázala tři ještě horší pokračování. V tom posledním zasadila sérii smrtící ránu devatenáctiletá Hilary Swank. V oživení polozapomenuté „legendy“ sehrály zásadní roli dva faktory. Will Smith a Letní olympijské hry v Pekingu. Z hlavy Willa Smithe vzešla myšlenka, že by si mohl polepšit u svého syna posedlého bojovým uměním, kdyby mu zajistil hlavní roli v delší dobu zvažovaném remaku Karate Kida. Když přibližně ve stejné době začaly olympijské hry a svět uvěřil, že Čína je vlastně docela mírumilovná země, docvaklo producentům, čím kromě Smithova syna by mohli novou verzi starého příběhu zatraktivnit: natočí ji v zemi draka. Spojenectví s druhou největší ekonomickou mocností dneška samozřejmě nepramenilo jenom z dětské fascinace krajinou, jak napovídají četné okrasné záběry. Natáčení v čínském prostředí, za čínské peníze a s čínskými herci hlavně znamenalo jít vstříc obrovskému filmovému trhu. Ve výsledku nový Karate Kid ze všeho nejvíc připomíná cestopisný dokument, jehož nejzdařilejší vtip se skrývá v názvu: karate je japonské bojové umění, z něhož ve filmu neuvidíte ani kop.Na zápletku je skoro škoda slov. Kdo viděl pár amerických sportovních filmů, bude po pěti minutách vědět, k čemu dojde v minutách posledních. Kdo viděl původního Karate Kida, bude předem znát obsah každé minuty. Dvanáctiletý Dre (Jaden Smith) musí kvůli nové práci své matky opustit Detroit. Matka a syn, kteří společně dají dohromady nanejvýš půl znaku, odlétají do Číny. Málo adaptabilní, málo vychovaný a na většinu sportu levý Dre je v novém prostředí vystaven pravé kung-fu šikaně. Spojence nalezne v pohledné místní dívce a údržbáři, který umí kung-fu (Jackie Chan). Prolog – seznamování s prostředím – trvá dlouho. Přitom se nedovídáme nic zásadního. Vysvětlováním se nikdo nezdržuje. Charakteristika postav je odbyta pár modelovými situacemi. Motivace jsou příliš slabé, aby byly věrohodné. U filmu problém. U filmu, který je předně o postavách, nikoliv o akčních scénách a trvá přes dvě hodiny, sakra velký problém. Akce zabírá cca patnáct minut z přehnané stopáže. Zbytek zaplňují panoramatické záběry největších čínských turistických atrakcí (vše vrcholí naprosto absurdním, ničím nemotivovaným tréninkem na Velké čínské zdi) a dlouhé dialogy o podstatě života a boje. Čtyři měsíce trvající zdokonalování bojových schopností není na malém Smithovi poznat. Těch pár kung-fu scén je divně nastříhaných a trochu zavání digitálními triky. Když kolem sebe nekope, je to ještě horší. Celý film odehrál v téže herecké tónině – jako přidrzlý raper. Žádný bojovník. Nevěřil jsem mu, že pochopil, co obnáší kung-fu. Ani trochu. Hercem velkých dramatických rolí není ani Jackie Chan, nicméně alespoň JE hercem. K roli mentora jeho herecká kariéra v podstatě směřovala od samého počátku. Zvládá ji pěkně, třebaže předvede minimum ze svého bojového umění. Ať se namáhají jiní. Norský režisér Harald Zwart, který dříve spáchal například druhého Růžového pantera, režíruje tenhle tuctový námět jako režíroval Bertolucci Posledního císaře. Ne tak dobře, nýbrž tak rozmáchle. Peníze mu očividně nechyběly. Hodně statistů, hodně leteckých záběrů, hodně nadbytečných (protože v podstatě nepostřehnutelných) vizuálních triků. Kéž by investoval raději do příběhu a dramaturgie a trošku tu uondanou věc rozhýbal. Takhle usne nebo odejde i většina mladších diváků, na něž ono naivní poselství kořeněné infantilním humorem cílí primárně. Původní Karate Kid byl nedospělou verzí Rockyho, nová verze je jenom nedospělá.

Martin Šrajer

hodnocení autora recenze: 40%

hodnocení čtenářů: 69% (35x)

premiéra: 16.09.2010

originální název: The Karate Kid

distributor: Falcon

Velký evropský filmový měsíčník

časopis CINEMA

Aktuální vydání: 05/2012

Karate Kid

Ohodnotit film: