Block Party

Dave Chappelle je etablovaná americká komediální hvězda s neuvěřitelnou vyřídilkou a hlavou zajímavých nápadů. Což třeba oslovit dobrého kámoše, režiséra Michela Gondryho (Věčný svit neposkvrněné mysli), a navrhnout mu, že by si společně střihli netradiční hudební dokument? Dave má totiž sen – pozvat do rodného Brooklynu řadu svých muzikantských přátel z oblasti hip hopu a černé muziky (a žádná béčka – například rappeři Kayne West, Mos Def, zpěvačky Jill Scottová, Erykah Badu a po sedmi letech absence společného vystupování i The Fudgees s Lauryn Hillovou) a uspořádat 18. září 2004 pod širým nebem na křižovatce dvou ulic nefalšovanou „Block Party“. „Koncert, který jsem toužil vidět odjakživa,“ jak Chappelle ve filmu přiznává. A světe, div se, i tak zvláštní spojení filmařsky a dokumentárně funguje. Už proto, že Gondry má na kontě řadu výborných reklamních a hudebních klipů a dokázal do filmu dostat hlavně energii, kterou umělci na pódiu pumpovali do lidí pod ním. Všetečná kamera ukazuje účinkující především jako zapálené muzikanty, ochotné rozjet kdykoliv parádní jam session, kde vůbec není důležité, že jeden fouká na trubku a druhý do toho naštvaně rapuje o rasové nesnášenlivosti. A propos, texty. Díky preciznímu a rýmovanému (!) překladu všeho, co ve filmu zazní, se z jinak těžce nesrozumitelného chrlení anglických slov stává čitelná a originální výpověď o světě i době, ve které žijeme. A také možnost, že rapu přijde na chuť i ten, kdo doposud poslouchal jen Dylana. Koneckonců, obojí jsou protestsongy…