Dál, než se zdálo

Je docela těžké strefovat se do něčeho, co se ani nesnaží nijak moc bránit. Romantická komedie Dál než se zdálo je natolik typickým průměrným výrobkem, který si nehraje na nic víc, že se jí v podstatě nedá moc vytknout. Ta průměrnost je tentokrát míněna a viděna spíše z kladnějšího úhlu. Standardní postavy, standardní vývoj, standardní závěr. Ona a on, sympatická dvojice, které její sblížení víceméně přejete, situační komplikace, snahy ji řešit… a jak to dopadne, určitě už tušíte.

Garett je vcelku příjemný mladý muž, žádný nemachrovaný fouňa nebo nagelovaný frajírek. Pracuje u hudebního vydavatelství a občas mu ta práce leze krkem – zvlášť když třeba dostane na starost slaďákovou chlapeckou skupinu. Právě se rozešel s jednou slečnou, kterou vidíme na plátně pár minut, ale určitě bychom mu ji do života nepřáli. Erin je jedenatřicetiletá stážistka v newyorských novinách, která je, jak se sama vyjádřila, ve svém životě se vším pozadu. Vytouženou práci novinářky asi nedostane a čeká ji návrat do San Francisca, kde bydlí u sestry a ke studiu si přivydělává jako servírka. Tihle dva se sejdou u herního automatu, na kterém Erin drží ve hře se stonožkou rekord. Z rande na jednu noc je vztah na několik nocí a pak i na všechny zbývající týdny, které Erin zbývají k návratu. Oba jsou natolik „zaháčkovaní“, že touží pokračovat i dál, přes vzdálenost, která je bude dělit. Otázka víceméně řečnická: podaří se jim to?

Na podobných příbězích je jedním z nejpodstatnějších prvků to, zda funguje chemie mezi hlavními představiteli. Spousta zdánlivě neotřelých scénářů se přes toto úskalí nepřenesla. Téhle komedii se to daří, na čemž má samozřejmě vliv i osobní vztah obou protagonistů. Jak je vám patrně známo, Justin Long a Drew Barrymore k sobě opakovaně měli velmi blízko i v soukromí. Nezbytným prvkem nejen amerických romancí bývají i divní týpci, kteří jednoho či oba hrdiny obklopují. V tomto případě jsou to Dan a Box, dva Garrettovi kamarádi a outsideři, kteří ale proplouvají životem s pohodovým výrazem ve tváři a feelingem 70. let (Boxův „stroj času“ na starší paničky, jak se zdá, vážně funguje). Dlužno uznat, že občas pobaví, většinou alespoň neotravují a jen sem tam přešlápnou čáru dobrého vkusu (scéna s Danem na toaletě). Také Corinne, Erinina sestra s nezvedenými dětmi a tuctovým manželem, je postavou, kterých jsme už viděli v takovýchto příbězích spoustu.

Romantická komedie se má měřit podle toho, kolik vyvolává pohnutí a kolik smíchu. Reálně dojemných scén je zde pomálu, stejně tak ryzí romantiky. Všechno se odehrává spíš verbálně, hodně se diskutuje a řeší. Se smíchem je to tak napůl, párkrát se vám možná rozjasní tvář, ale v průměrném dílu televizního sitcomu bývá podařených hlášek a situací víc.

Dál než se zdálo potěší tedy hlavně příznivce dvou jmenovaných herců, jinak nemá moc co nabídnout. Když na film půjdete, asi si to nebudete vyčítat a třeba na sto minut zapomenete na svá citová trápení. Když jeho návštěvu oželíte, o nic zásadního nepřijdete. 40 procent berte jako zaokrouhlení směrem dolů z 50, která by odpovídala přesněji.