Jíst, meditovat, milovat

Liz Gilbert (Julia Roberts) je v krizi. Jako úspěšná spisovatelka má zdánlivě vše, po čem může smrtelník toužit, ale ona prostě není spokojená. Je vdaná, má peníze, luxusní byt v New Yorku a přátele. Přesto se cítí jako v pasti. Aby se z ní dostala, učiní těžké rozhodnutí: rozvod následovaný roční dovolenou na třech zajímavých místech světa – v Itálii, Indii a na Bali.

Na příběhu Liz byl pro tvůrce nejpřitažlivější fakt, že jde o skutečný osud spisovatelky Elizabeth Gilbert, která si přesně tohle prožila, načež vše sepsala ve stejnojmenné knize. Ta se stala bestsellerem a byla přeložena do 40 jazyků. Pro Hollywood to pak byl jasný signál, že jde o materiál, který by mohl do kin přitáhnout diváky. Nicméně naprostá většina těch, kteří se projektu zúčastnili, tvrdí, jak moc osobně je kniha oslovila. Počínaje režisérem a konče představitelkou hlavní role.

Možná, že tentokrát na tomto prohlášení je i nějaké to zrnko pravdy, protože kdyby si tvůrci drželi od materiálu dostatečný odstup, jistě by sami poznali, že střihač měl přibrousit nůžky a zkrátit film minimálně o takových 20 minut. Ale to předbíháme.

Film je fakticky rozdělen do čtyř částí. První se odehrává v New Yorku, druhá v Itálii, další v Indii a poslední na Bali. Z hlediska technického zpracování je každá část laděna do jiných barevných tónů. Z hlediska dějového se každá část točí kolem jiného centrálního problému. V důsledku pak film působí jako čtyři různé povídky, které pojí jen přítomnost Liz.

První část odhaluje pohnutky, které vedou hlavní hrdinku k dalším krokům. Sledujeme, jak se nedokáže smířit s „konzumním“ stylem života, s manželstvím bez vášně, s materiálním zajištěním a stereotypem. Když nepomůže rozvod a aférka s mladým hercem, přichází Liz s nápadem roční dovolené. Nechává za sebou peníze i přátele a sama s učebnicí italštiny vyráží na Apeninský poloostrov, přímo do historického Říma. Zde začíná s první částí své životní terapie, kterou je umění vychutnat si výbornou italskou kuchyni a „dolce far niente“. Kromě holdování gurmánství se věnuje učení italštiny, poznávání nových přátel a samozřejmě stále hledá samu sebe.

Po kulinářské kúře pokračuje do Indie, kde se rozhodla věnovat studiu meditace v ašrámu. Jelikož ale stále zápasí s vlastní nejistotou, co se ukončených newyorských vztahů týče, je pro ni těžké zvládnout techniku prázdné mysli. Ale i zde nachází přítele. Texasan Richard je zvláštní patron, ale brzy se stane Liziným kamarádem i učitelem.

Čas ale letí, a tak se za pár měsíců děj přesouvá na Bali, kde se Liz začne učit umění rovnováhy pod dohledem šamana Ketuta a možná také pozná novou lásku v podobě životem podobně zraněného Felipeho (Javier Bardem).

Čím je tenhle film zajímavý? Spolehlivé herecké výkony a exotické lokace (tvůrci se snažili vybírat autentická místa, na kterých se skutečná Elizabeth opravdu nacházela). To je asi tak vše. Režisér Ryan Murphy (seriály Plastická chirurgie s. r. o. a Glee) vytvořil pestrou mozaiku. A mozaika je přesně to slovo, které tento film vystihuje. Místy jsou střípky sesazeny umně a na chvíli upoutají vaši pozornost. Pak se děj posune dál a pozornost se tříští spolu se špatně poskládanými úlomky skládačky.

Mozaiku dále rozbíjejí flashbacky, které mají vysvětlovat či rozvíjet situace, na které Liz naráží v různých momentech svých cest. Jenže ve skutečnosti jsou zbytečné a jen natahují už tak přehnanou stopáž. Většinu filmu se totiž prakticky nic neděje. To, co má působit jako úžasné dobrodružství jedné odvážné ženy, vychází jako nepovedená psychologická sonda do nevyrovnané mysli ženské, která prostě neví, co od života chce. Utápí se ve svých problémech a místo toho, aby si zašla k psychiatrovi (jak jí radí její nejlepší kamarádka), vyrazí do světa a řeší problémy po svém. Odvážné? Ne tak zcela. Nezapomeňte, že Liz je profesionální spisovatelka a také cestovatelka. Je zvyklá být na cestách sama, jak naznačuje prolog. Tím, že se sebrala a vyrazila tak daleko od domova, udělala jen to, co už tolikrát předtím. Pouze s jinými pohnutkami. Spíše než odvážnou ženu mi tím připomněla české celebrity, které když mají trauma, odlétají do Thajska, aby si tu vyčistily hlavu. No řekněte, kdybyste na to měli, neudělali byste to samé? V Americe tak možná platí Elizabeth Gilbert za statečnou ženu, ale jsem si jist, že evropské publikum se tak snadno ošálit nedá. Pokud reálnou Elizabeth lze za něco obdivovat, pak za to, že dokázala vydělat peníze na tom, že sepsala zážitky ze své roční dovolené. A to na ní ani nezažila vlastně nic výjimečného. Potkávat a poznávat lidi – to přece k cestování patří. A v Hollywoodu z toho udělali celovečerní film. Jo, kdo umí, ten umí.

Jíst, meditovat, milovat je i přes svou rozmáchlost malý a osobní film. Celý se točí kolem hlavní hrdinky, takže Julia Roberts prakticky nesleze z plátna. Jak už jsem se zmínil, herecké výkony jsou na úrovni. Julia není žádný zelenáč, zvládla všechny polohy od radosti k slzám (že by nominace na Oscara?). Obklopena je navíc řadou talentovaných kolegů, z nichž zaujmou především neameričtí aktéři (s výjimkou skvělého Jenkinse).

Více než dvouhodinový film má v rámci své délky rozházené některé skutečně zajímavé scény. Kdyby se odstřihla zbylá vata, mohl vzniknout zhruba hodinový cestopisný příběh, jemuž by zcela určitě dominovaly italské jídlo (nádherná práce foodstylistky Susan Spungen) a útulný příbytek šamana Ketuta.

Ryan Murphy si tentokrát vzal příliš velké sousto. Buď byl z příběhu tak nadšen, že se do filmu snažil dostat za každou cenu vše, nebo to prostě a jednoduše nezvládl. Výsledek je nudný, nekompaktní a dost těžko ukáže udržet něčí pozornost po celou dobu. Věřím, že americké publikum ho bude vnímat jinak, ale český divák tu těžko objeví více než milé herce a hezká místa. Ovšem tyto ingredience lze objevit i v jiných, mnohem nápaditějších a zábavnějších snímcích. Možná, že kdyby Liz místo kolem světa vyrazila k tomu psychiatrovi, mohlo vzniknout zajímavé drama o ženě, která bojuje se svým osudem. Tahle Liz ale nebojuje. Ta jen utíká, protože může. Mě osobně by zajímalo, co by dělala, kdyby utéct nemohla a musela své problémy doopravdy vyřešit. Ale o tom tenhle film opravdu není.