Machete

Robert Rodriguez snil o postavě mexického superhrdiny jménem Machete dávno před tím, než poznal Dannyho Treja, a seznámení s kníratým drsňákem ho inspirovalo k napsání prvního nástinu scénáře. V prvotním nadšení doufal, že bude točit s novým hrdinou jeden film ročně, ale nakonec se začal věnovat jiným projektům a Machete zdánlivě usnul. Bod, odkud nebylo návratu, překročil Rodriguez až v roce 2007, kdy mezi svou Planetu Teror a Tarantinovo Auto zabiják zařadil jako vtípek trailer na fiktivní akčňák s postavou, jejíž hlavní zbraní je mačeta. Tehdy jistě netušil, že nejspíš vytvoří historický rekord v délce intervalu mezi trailerem a uvedením filmu. Machete začal žít vlastním životem a režisér přiznává, že ani po Sin City z něj všichni od diváků přes novináře až po herce tolik nemámili informace o pokračování, jako nonstop naléhali, kdy se zuřivý Mexičan konečně objeví na plátnech. Nakonec rád podlehl a dal všem to, po čem toužili.

Bývalý federální agent Machete (Trejo) se nechá najmout vlivným boháčem Boothem (Jeff Fahey), aby zavraždil senátora McLaughlina (Robert DeNiro), zuřivého odpůrce ilegálních imigrantů. Stává se ale obětí promyšleného podrazu, a než může úkol splnit, je sám postřelen. S pomocí Luz, vůdkyně podzemní organizace pomáhající přistěhovalcům (Michelle Rodriguez), i agentky imigračního úřadu (Jessica Alba) se vydává na cestu za pomstou a definitivním vyčištěním Augiášova chléva.

Proti zápletce Nepostradatelných je Machete řádově komplikovanější, ale nevybočuje z tradice přehledných béčkových scénářů, což mu s řemeslným mistrovstvím režiséra a zjevným nadšením všech herců dává unikátní lehkost a vtip. První Rodriguezův pokus o trhák s all stars týmem, Tenkrát v Mexiku, nedopadl nejlépe. Směs prvotřídních hvězd nefungovala a fenomenální Johnny Depp zcela zastínil Banderasovu hlavní postavu. V Machete herecká chemie funguje dokonale napříč spektrem od oscarového DeNira až po bulvární celebritku Lindsay Lohan. Všichni odvádějí výkon přesně odpovídající požadavkům postavy a při pohledu na Jeffa Faheyho nebo dokonce „muže se smrtícím břichem“ Stevena Seagala to vypadá, že Rodriguez získal patent na úspěšnou recyklaci béčkových herců. Machete v každém záběru působí jako dlouho očekávané dítě rodičů, zralých pro svou roli. Režisér přitom nikam neposouvá hranice, neservíruje nic neočekávaného ani šokujícího. „Jenom“ dává divákům v bohaté míře to, co očekávají a nač se těší (díky dámskému obsazení je to i nepřehlédnutelná porce erotiky). Závěrečný vtípek v titulcích sice budí bouře smíchu, ale s vědomím, jak film vznikl, můžeme klidně brát vážně tvrzení, že „Machete se vrátí ve filmu Machete zabíjí“... a „Machete znovu zabíjí“. Klidně by se mohl jmenovat „Rodriguez nás znovu dostane“.