Piko

Dokumentů o drogách je nespočet. Všechny stejně zoufale a snaživě varují před destruktivním vlivem užívání, vedoucímu k totálnímu lidskému rozpadu jak po fyzické stránce, tak po té psychické, a ukazují osudy narkomanů, kteří se nepoučili z filmů předešlých. Zatím poslední snahou varovat je český film mladé režisérské hvězdy Tomáše Řehořka PIKO. Třiadvacetiletý Tomáš Řehořek se představil loni svým dramatem Proměny, které přivedl na stříbrné plátno jakožto režisér, scenárista, kameraman i střihač a jež sklidily úspěch i na zahraničních festivalech. Nyní se jeho talent odráží v příběhu tří mužů, jejichž osudy nesou podpis pervitinu. Jako jedni z prvních ho zkusili a jako jedni z mála přežili.

PIKO, jehož pracovní název zněl Cestou z pekla, se od předchozích filmů o drogách liší především svým zpracováním. Režisér zde spojil hraný film s dokumentárním a stvořil tak napínavý snímek umocňovaný komentáři skutečných postav. Piko se tak dá hodnotit ze dvou pohledů – filmového a dokumentárního. Hraná složka nese Řehořkovo jméno hned třikrát – scénář, režie a kamera – a nutno říci, že ve všech případech se ctí a slávou. Výborná práce kamery a střihu dává divákovi přesně ten pocit zoufalství a bolesti, který se od tohoto žánru očekává. Žádné nudné záběry z jednoho obličeje na druhý, závislé na tom, který herec zrovna mluví, známé z většiny českých filmů. Tomáš Řehořek si hraje s každým záběrem a depresivním interiérům dodává atmosféru skvěle zvládnutou prací s kamerou. Dokumentární část zpočátku dost ruší děj filmu, později však začne do děje zapadat a dávat filmu nutný důkaz skutečnosti.

Snímek sleduje životy tří mužů různě zapojených do procesu vývoje pervitinu. První se do drogových dějin zapsal jako jeden z hlavních vynálezců pervitinu v Čechách. Pavel Gregor stál u zrodu krystalické formy pervitinu (do té doby byl znám pouze jako tekutina), a české „umění“ tak odstartovalo celosvětové umírání, čítající statisíce narkomanů. Film mapuje Pavlův život od dětství přes první zkušenosti s drogou v jeho čtrnácti letech až po současnost. Úžasný herecký výkon Rostislava Nováka mladšího si zaslouží velkou pozornost a chválu. Právě PIKO je druh filmu, který na hereckých výkonech staví, a v tomto případě měl výbornou hereckou podporu ve všech rolích. Možná jen Miloslav König v některých momentech působí nejistě, ale i v tomto případě by se to dalo přičíst roli. König ztvárňuje druhou postavu dokumentu – Fífu. Fífa, vlastním jménem Zdeněk Zavázal, byl v dané době člen protidrogové centrály a téměř dvacet let sledoval a stíhal Pavla. Za tu dobu se mezi nimi rozrostlo zvláštní přátelství omezované zákonem z jedné strany a drogami z té druhé. V 70.–80. letech bylo v Praze jen kolem deseti „vařičů“ drog. Policisté je znali a preventivně kontrolovali, protože na rozdíl od dneška bylo trestné i samotné užívání drog. To samozřejmě mělo svůj podíl na nárůstu drogově závislých – z 500 registrovaných na počátku 70. let až na dnešních asi 30 000. Mezi nimi i třetí postava filmu, frontman rockové kapely Vitacit Dan Horyna. Horynu ztvárnil herec Štěpán Benoni, známý především z role v televizním seriálu, a svým výkonem doplňuje osudy trojice, která hledala ráj, našla však jen peklo.

PIKO je příběh drogy, která ovlivnila svět a lidi v něm. Piko je jeden z nástrojů, který si lidé dobrovolně volí ke zničení nejen svého života, ale i životů s tím svým propojených. Piko je začátek, zároveň však i konec. Protože zvědavost, kterou takto hledali mnozí, jen hrstka nejsilnějších může přežít.