RED

Mám rád filmy, které působí nenápadně, ale jakmile začnou, vtáhnou vás, pohltí, a až po skončení závěrečných titulků vás propustí zpět do reality všedního dne. Není jich mnoho. Namátkou si vybavím třeba Matrix (1999) nebo Statečné srdce (1995). Snímek režiséra Roberta Schwentkeho s nic neříkajícím názvem Red je stejný případ. Hned první minuty upoutají vaši pozornost. A to se ještě prakticky nic neděje. Jenže když máte dobré herce, dobrý scénář a natáčení si užíváte, je dost malá pravděpodobnost, že se dílo nepodaří.

Hlavním hrdinou je Frank Moses (Bruce Willis), bývalý agent CIA, nyní v důchodu. Frank žije sám a zatraceně se nudí. Nejšťastnější okamžiky prožívá, když si povídá s dívkou z call centra sociální správy. Jeho život ale opět nabere obrátky, když mu jednoho dne do domu vpadne speciální jednotka s cílem ho zabít. Následuje cesta za dívkou svých snů, kompletace starého týmu a pátrání po lidech, kteří komando poslali. Pro diváka to znamená 111 minut zábavy a akce.

Po pravdě řečeno je těžké uvěřit, že je Bruce Willis důchodce. Zvláště, když se ocitne v nějaké přestřelce nebo musí bojovat muž proti muž. Je prostě stále ve formě a věříte mu každý výstřel a každý úder. V týmu, který dá dohromady, pak najdete několik hvězdných jmen. První je Morgan Freeman. Na tomto sympatickém herci jsou roky již vidět, přesto v každém záběru ukazuje, jak je pro něj herectví přirozené. Úžasnou roli vyfasoval třetí člen party, John Malkovich. Jeho Marvin Boggs byl kdysi ošklivě mučen za pomocí elektrošoků, a to se mu trochu podepsalo na duševním zdraví. Je podezřívavý, paranoidní, nevyzpytatelný a k tomu již trochu senilní. Když ale dojde na akci, dokáže kulkou zasáhnout letící střelu z bazuky. V týmu se objeví i žena. Helen Mirren to s odstřelovačkou sluší stejně jako po boku Briana Coxe, který si zahrál jejich bývalého protivníka z KGB Ivana Simanova. Z celé jednotky penzijního nasazení pak věkem vyčuhuje Mary-Louise Parker coby Frankova láska z call centra Sarah.

Můžu vám říct, že výstřednější, ale zároveň více okouzlující partu těžko najdete. Zásluhou scénáře má každá postava historii a její současné jednání je jí ovlivněno. Charaktery tak působí životně a uvěřitelně. Pěknou roli získal i Karl Urban, jehož agent William Cooper jde Frankovu týmu po krku.

Snímek je prošpikován humorem; slovním i situačním. Řada gagů vychází z faktu, že hlavní hrdinové už nejsou zrovna nejmladší, na což budou slyšet především dlouholetí fanoušci ostřílených herců. Dějová linie nabízí každému dost prostoru a je radost sledovat, jak režisér správně nastavil tempo vyprávění i načasování akčních scén. Nejsou tu hluchá místa ani přebujelé nesmyslné akční vložky. Chvíle dynamiky se střídají s těmi klidnými v pravidelném rytmu, který vás neustále udržuje ve střehu. Humor brousí ostré hrany a člověk by si až řekl, jaká je to paráda dělat u CIA a plnit tajné úkoly. Řeknu vám, v reálu by to taková zábava nebyla, ale s tím si film hlavu opravdu nedělá. Důkazem budiž úplně poslední scéna, která je naprosto crazy a potvrzuje, že se tvůrci u natáčení museli dobře bavit.

V letošním roce se v kinech objevil snímek Zatím spolu, zatím živí s Tomem Cruisem v hlavní roli. Red s ním má společných několik styčných bodů. Počínaje žánrem a konče některými podobenstvími v ději. Lze tedy říct, že pokud se vám líbil jeden film, bude se vám líbit i ten druhý.

Red má navíc devízu v podobě silnějšího hereckého týmu. Je milé vidět na plátně pohromadě oblíbené herce, jejichž kariéra začala někdy v osmdesátých letech. Nemohu nevzpomenout na Expendables: Postradatelné, kteří dovedli „re-union“ akčních hereckých legend téměř k dokonalosti. Řekl bych, že se na vlně, kterou zvedli, sveze ještě pár dalších snímků, jejichž marketing bude založen na kombinaci několika známých jmen stárnoucích hereckých legend. Nechci tím říct, že Red je právě tento případ, nicméně až jednou dojde na zúčtování, bezpochyby v této kategorii skončí. To ale není nic proti ničemu. Když je výsledkem dobrý film, je v podstatě jedno, z jakých pohnutek došlo k výběru hlavních aktérů.

Už není téměř co dodat. Hledáte-li na každém filmu mouchy, objevíte je určitě i zde. Mohl by jím být určitý zásek před finálovou akcí, kdy se jakoby na malý moment vytratí z děje hnací síla. Je to ale sotva pár minut, kvůli kterým není potřeba strhávat hodnocení. A že u podobných snímků občas trochu hapruje logika, na to jsme si zvykli. Ani v tomto případě nejde o nic závažného. Stačí si jen připustit, že parta bývalých agentů CIA dokáže převézt početnou tajnou službu i CIA dohromady. Jak už ale bylo řečeno, tenhle film se nebere vážně, a bylo by tudíž velmi nefér mu předhazovat takové momenty, které mají za cíl jediné: pobavit diváka. A to se daří téměř v každé minutě.

Někdy mám pocit, že Bruce Willis snad nikdy nehrál ve špatném filmu. Těžko říct, čím to přesně je, že jeho přítomnost prozáří leckdy i dost průměrný snímek. V tomto případě je jeho „klasický“ výkon spíše třešinkou na dobře upečeném dortu pana Schwentkeho, který vařil dle receptu bratrů Hoeberových. Skutečně chutný pokrm, ve kterém není nouze o olovo, lásku, drsné hlášky a spoustu decentního humoru. Velmi nečekané a velmi příjemné překvapení letošního podzimu. Nezbývá než doufat, že nikoho nenapadne točit pokračování. Myslím, že by se tím částečně vytratilo kouzlo této povedené akční komedie, která po právu získává maximální hodnocení. Vám nezbývá než vyrazit do kina!