V pasti

V  divné době se odehrávají divné příběhy. Internetovým kyberprostorem se potulují osamělí vidláci a lákají nezletilá děvčátka k zakázaným hrám. Jenomže úchyla na druhém konci chatového terminálu odhalíš, jen když si s ním dáš rande… Hayley je nadstandardně inteligentní, chladnokrevná čtrnáctka s lehce sadistickými sklony, dobrým žaludkem a schopností dotáhnout to, co si umane, do konce. Jeff je dvaa-třicetiletý zakuklený pedofil, úspěšný fotograf, který má rád chatování se školačkami a netuší, jak může být nebezpečné, když si je pustí k tělu. Zhruba po dvaceti minutách totiž Hayley udeřila a rozdala karty pro úplně jinou hru, která by se dala klidně provozovat v sadomasochistickém salonu. A paralyzovaný, ke stolu přikurtovaný a potupně vysvlečený Jeff záhy pochopil, že úder bude veden do nejcitlivějších míst.

Režisér David Slade natočil (údajně za 18 dnů) provokativní psychothriller, který si vystačí s jedním interiérem, dvěma postavami, z nichž ani jedna není úplně normální, a téměř pornografickým schématem, kdy je bezmocný chlap psychicky i fyzicky týrán nezletilou „dominou“. Navzdory téhle komorní sestavě, akcentu na dialogy i faktu, že vlastní násilí není prvoplánově zobrazováno (a trochu krve zahlédnete spíše mimoděk), to není žádná mainstreamová selanka, ale nezávislá soda, z níž se neodchází a na niž se jen tak nezapomene. Za-sloužilo se o to nejen téma, ale hlavně (ve skutečnosti sedmnáctiletá) Ellen Pageová, přesvědčivě flirtující, bez milosti trestající a v gumových rukavicích připomínající postavu, jež si sem odběhla z Hostelu. Zatímco Patrick Wilson kvílí, prosí a řve, ona jen občas zvýší hlas, a přesto (či právě proto) je smrtelně klidnou dominantou dávající věci do pohybu.

Po tomhle filmu by měl každý úchyl pochopit, že pro bezpečný sex je mnohem vhodnější nekrofilie než pedofilie, prasáci na chatu by měli zvolnit a školačky přestat válčit a věnovat se opravdu dětským hrám. V pasti je  fascinující, ale i trochu monotónní a nechutný film. Film,  jaký se zas tak často neurodí, kde sice nemáte komu fandit, ale který stojí za vidění.