HLAVNĚ NEZÁVAZNĚ

Osobně považuji na snímku Hlavně nezávazně za nejzajímavější fakt, že ho režíruje Ivan Reitman. Jeho jméno se sice již několikrát s romantickým žánrem propojilo, ale vždy šlo o nějakou lehce atypickou záležitost. Dave byl spíše o politickém intrikaření, i když i zde došlo na lásku. Remake francouzského Dne otců se zase zabýval vztahem mezi potenciálními otci a potomkem. Šest dní, sedm nocí se asi romantické komedii přiblížil nejvíce, ale i zde došlo ke křížení s dobrodružným žánrem. Moje superbejvalka pak parazitovala na superhrdinských filmech. Čistokrevnou romantickou komedii si tedy Reitman nechal až na letošní rok. Žádné fantastické prvky, žádné inovace. Hlavně nezávazně ctí poctivě všechna pravidla žánru.

Herec Ashton Kutcher si rozhodně nedělá hlavu s tím, že by mohl být vnímán jako jednostranný herec. Stačí se podívat na jeho filmografii. Co že to točí posledních pár let? Ano, jedna romantická komedie za druhou. Jeho bezelstná milá tvář se pomalu stává poznávací značkou žánru. A zatím to vypadá, že jemu to stačí a diváci neprotestují.

V Hlavně nezávazně ale na sebe nestrhává pozornost on, nýbrž výtečná Natalie Portman. Nemohu si pomoct, ale role Emmy jí velmi sedla. Portman to velmi sluší a z její postavy jsou cítit uvěřitelné emoce. Osobně jsem ji nikdy příliš nemusel, ale v tomto snímku je vyloženě k „sežrání“.

Děj filmu má v podstatě triviální zápletku. Emma a Adam se shodou okolností spolu vyspí. Chemie zafunguje a oni se stanou „sexuálními přáteli“. To v praxi vypadá tak, že při každé příležitosti na to hupnou a užívají si. Navenek se tváří, jak jsou spokojení a jak jim to takto naprosto vyhovuje. Ale nemusíte mít titul, abyste věděli, že sexuální touha přeroste v něco víc, s čím se oba budou muset vypořádat.

Ivan Reitman natočil nekonfliktní komedii, které dominují oba ústřední herci. Za vypíchnutí stojí velmi dobře natočené právě ono první sexuální vzplanutí i jeho následná gradace. Režisér se nebojí ukázat touhu, přitom se mu ale daří vyhnout se zobrazování explicitního sexuálního aktu. Mezi hrdiny to opravdu pěkně jiskří – především je to patrné na Emmě. Natalii Portman se podařilo svého hereckého kolegu opravdu zastínit. Zatímco on předvádí „romantický standard“, ona vytvořila živoucí postavu, která je i přes svou obyčejnost hodná poznání. Více než kdy jindy lze u této postavy citovat populární: není malých rolí.

Přestože má průběh vztahu našich hrdinů několik zajímavých míst, nelze o snímku tvrdit, že je inovativní nebo snad dokonce revoluční. Naopak. Přestože je znát rukopis zkušeného režiséra, který ví, která místa v příběhu zdůraznit, nelze než konstatovat, že scénář je spíše rutinního charakteru. Rozhodně nejde o práci Richarda Curtise, který žánr infikoval invencí ve své Lásce nebeské. Snad příliš neprozradím, když napíšu, že se obsah Hlavně nezávazně dá rozdělit na tři části: poznávání se – krize – usmíření.

Zatímco tedy příběh táhne film ke dnu plnému stereotypu, režijní a herecká složka mu pomáhají se odrazit a plavat k hladině. A přesně někde uprostřed mezi dnem a hladinou se film nachází. Ostřílené znalce žánru nepřekvapí, všechny si ale může získat dobrým obsazením a profesionálně zvládnutou režií. Ono je asi potřeba se na celou věc podívat takto: sledujete-li jednu romantickou komedii za druhou, těžko vás tato něčím překvapí. Zajdete-li do kina na tento žánr občas, můžete se u Hlavně nezávazně pobavit a nechat se nakazit oním milostným vzplanutím. Není dokonalé, ale funguje to.