Londýnský gangster

Pro tohoto irského herce to není poprvé, co si zahrál drsného hocha na opačné straně zákona. Tato fazona mu sedí, ostatně již nám několikrát ukázal, že je nadaným hercem, takže není divu, že je ozdobou i toho snímku. Sluší mu to, když se potuluje ulicemi, i v momentech, kdy s pistolí s tlumičem likviduje své protivníky.

Londýnský gangster byl natočen podle románu Kena Bruena. Scénář napsal William Monahan, který se chopil také režie. Stylově jde v podstatě o moderní western, který se řadí k zástupu novodobých filmů o zločinném podsvětí. Po vizuální stránce se film přiklání k jednoduchému pojetí s minimem příkras. Sází se na realitu, ať již dojde na líčení herců, kostýmy, lokace, nasvícení scén nebo samotný pohyb kamery. Nečekejte žádné divoké orgie. Tenhle snímek se svým pojetím blíží dokumentu či televiznímu filmu; není zde nic navíc, co by vaši pozornost odtrhávalo od příběhu.

Jeho hlavním hrdinou je Mitchell, chlapík, který skončil na tři roky ve vězení za těžké ublížení na těle. Nyní se vrací do londýnských ulic, hledá práci a nový smysl života. Obojí se brzy nabízí. Místní šéf podsvětí Gant by rád využil jeho talentu a chytrosti, ale Mitchell by možná přece jen raději zkusil cestu, která se mu nabízí v podobě lásky k Charlotte, filmové hvězdě, jíž se rozpadlo manželství a má v patách každý den hned několik paparazziů.

Relativně jednoduchá zápletka k tomuto žánru patří, stejně jako fakt, že se jednoduchá linie brzy zkomplikuje. Mitchell by si rád žil po svém, ale Gant je velice neoblomný, co se jeho vlastních plánů týče. A tak se na scéně brzy objevují první mrtví.

Londýnský gangster by se mohl snadno zařadit po bok filmů Guye Ritchieho, ale na to je zde málo jakéhokoliv humoru a nadsázky. Chybí i ten nejčernější. I když tu nikdo nejde pro mrtvolu daleko, postrádám zde odstup a nadhled. Protože Mitchell není žádný lehkomyslný hrdina, ale skutečný člověk, který je lámán v kole okolností. Ví, že si nemůže moc vybírat, ale statečně plave proti proudu, snaží se hrát podle vlastních pravidel, a tudíž to má samozřejmě velmi těžké.

Chceme-li tento film přirovnat k nějakému jinému, nabízí se Harry Brown s Michaelem Cainem v hlavní roli. I zde se děj odehrával v prostředí obyčejného sídliště, které bylo vylíčeno jako místo plné násilí, kde je každý druhý namočen v nějaké špinavosti. I město v Londýnském gangsterovi je místem nepřátelským, které ovládají gangy a kde není lehké žít. Člověku nezbývá než doufat, že realita není tak hrozná.

Colin Farrell je v hlavní roli prakticky neustále před kamerou, ale sekundují mu špičkoví kolegové, kteří mu místy jeho práci ulehčují. Keira Knightley se z bojovnice, kterou byla v Pirátech z Karibiku, stala křehkým ženským stvořením a snadno jí uvěříte, jak ji neustálá přítomnost novinářů za plotem sráží do kolen. A stejně tak je uvěřitelná i ve chvílích, kdy její život naplňuje naděje a ona opět dostává chuť do života.

Pokud bychom ve filmu měli hledat nějaké stopy po humoru, pak bychom se museli zaměřit na postavu Davida Thewlise, kterého si většina diváků pamatuje ze série o Harrym Potterovi. Tentokrát si Thewlis musel natáčení vyloženě užívat, protože jeho Jordan je neustále pod vlivem drog. Následkem toho se z něj stává „hláškující pohodář“, který jako jediný vnáší do příběhu určité odlehčení a svým chováním vybočuje z jinak celkem reálných charakterů.

I další vedlejší postavy stojí za pozornost. Doktor Sanji Raju v podání britského Inda Sanjeeva Bhaskara nemá chybu, Mitchellova sestra Briony (půvabná Anna Friel známá z česko-slovenské Bathory) se veze životem a za první třídu je ochotna platit svým tělem a Gant je šílený tím správným způsobem, aby to ještě bylo uvěřitelné. A všechny snad ještě překonává loser Billy, který se potácí u dna, pucuje boty těm silnějším a je rád za své místo na slunci.

Londýnský gangster je dobře natočené drama, které se však i přes vynikající herecké obsazení a řadu povedených scén drží jen v lepším průměru. K dokonalosti mu možná chybí právě ten odlehčený přístup, kterým překvapili jiní režiséři, kteří se pustili do tvorby gangsterek. Možná se režisér snaží být až moc dokumentaristou a chybí mu odvaha experimentovat. Ne, filmu to není vyloženě na škodu, jen ho to brzdí v naplnění ambicí, které z něj lze cítit. Scénář na vině nebude. Příběh má hlavu a patu, osudy prakticky všech zúčastněných postav se protnou a zavedou film do finále, které jen tak z hlavy nedostanete. Přiznám se, že jsem takový konec nečekal. Už jen proto, že v téměř jakémkoliv momentu filmu cítíte, že to může dopadnout jakkoliv. Tím se rozhodně nemůže pochlubit každý snímek a je to jedna ze silných stránek filmu.

Kultovní ambice tak opravdu troskotají na drobných chybách v režii, díky kterým jsou některé momenty přehnané či naopak jim něco chybí. Občas jsou logické vazby slabé a některé scény vyčpělé a strnulé. Nebýt vynikajících herců byl by snímek asi o dost méně atraktivní, ale hodnocení filmu samozřejmě není o tom, co by bylo, kdyby. Máme tu velmi pěkné drama, z kterého je přímo cítit „britský filmový duch“, ale zároveň vás při jeho sledování zamrzí, že stačilo jen o něco lépe pracovat se zajímavým příběhem a kvalitními herci a mohl vzniknout naprosto brilantní snímek. Takhle je to sice nadprůměrný kousek, který rozhodně doporučuji, ale jenž by si zasloužil větší nadhled (asi o 30 %) pro to, aby byl jeho dopad opravdu stoprocentní.