Dream House

Dream House nikdy nedosáhne popularity svých předchůdců. A bezpochyby zaslouženě, jelikož si z nich půjčuje řadu motivů. Nejvíce asi z vydařeného hororu Ti druzí, ovšem i odkaz Prokletého ostrova, nebo Projektu Lazar zde lze vystopovat. A když bychom chtěli být opravdu důslední, stopa inspirace vede až k milníku, filmu Šestý smysl.

Ale i když film není stoprocentně originální, neznamená to, že je nutně nudný, či špatný. Dream House drží pohromadě skvělý herecký tým a v podstatě i zajímavý příběh. Ten se točí kolem vydavatele Willa Atentona, který skončil s prací v New Yorku, aby se mohl odstěhovat na venkov do domu snů, který má sdílet se svou ženou Libby a dvěma malými dcerami. Jejich idylka ale netrvá dlouho. Kolem domu se neustále potuluje záhadná postava a ve sklepě si dokonce dávají dostaveníčko gothici. Will má strach o svou rodinu, zvláště když se dozvídá o pohnuté historii domu. Zemřela v ní žena a její dvě děti, přičemž za vraha je považován jejich otec, který skončil v psychiatrické léčebně. Jelikož se tlak na rodinu stupňuje, musí Will udělat vše pro to, aby zjistil, jaké temné tajemství leží v minulosti domu i jeho samotného.

O snímku lze v podstatě říci, že je rozdělen do dvou polovin. Jedna se odehrává před pointou a druhá po ní. Ano, obvykle závěrečná šokující pointa nás nyní čeká již v polovině filmu, nicméně to nic nemění na její údernosti. Funguje jako kladivo, které vám narazí do hlavy – ostatně stejný pocit z ní má i hlavní hrdina.

Nebudeme si nic nalhávat – film před pointou je tajemnější, napínavější a přitažlivější. V druhé polovině máte možnost přemýšlet o té první a dumat, jestli přijde ještě nějaká pecka, která třeba vše převrátí totálně na ruby. Neprozradím, zda se to stane, nicméně druhá polovina včetně závěru je standardně hollywoodská – co se celkového zpracování týče.

Už byla řeč, že herecké obsazení filmu výrazně pomáhá. Daniel Craig, ačkoliv ho v roli Jamese Bonda opravdu nemusím, je coby událostmi trýzněný Will přesvědčivý a přesný. Věříme mu každou emoci a jeho snaha ochránit rodinu je věrohodná v každém detailu. Stejně vynikající je Rachel Weisz jako jeho žena. Ostatně skvělý výkon předvedly i obě představitelky dětských rolí.

Willovu sousedku, která má v mysteriózní skládačce svou roli, si zase zahrála Naomi Watts. Prostoru příliš nemá, ale i její decentní výkon je z hlediska příběhu přínosný.

Scénárista s česky znějícím jménem David Loucka napsal slušný thriller, jemuž se dostalo poctivého áčkového zpracování. Ale na rozdíl od výše zmiňovaných „inspirací“, je Dream House poctivým řemeslným výsledkem, ovšem nikoliv malou filmovou revolucí, o které by se ještě o pár let později mělo mluvit v superlativech. Z části za to může i režisér Jim Sheridan, který se mohl pokusit druhou polovinu a samotný závěr filmu o něco lépe ukočírovat. Takto je posledních deset minut ukázkou filmařské rutiny. Má určitou úroveň, ale stále je to rutina.

Máte-li ale pro tento žánr slabost, Dream House pro vás nebude tak výrazným zklamáním. Jeho schéma funguje a i když ve výsledku není nikterak objevné, špatné není v žádném případě. Nejlepší je na něj do kina vyrazit bez jakýchkoliv očekávání a znalostí o jeho děti. Pokud tedy čtete tuto recenzi a film jste ještě neviděli, je bezpochyby pozdě. Níže uvedené hodnocení si mohou fanoušci žánru ještě o něco vylepšit. V každém případě zůstává pravdou, že k vyššímu hodnocení snímku odkazuje především jeho první polovina, pěkná pointa uprostřed a herecké výkony všech zúčastněných. Na škodu je naopak sem tam skřípající logika, která se podbízí pointě a řada okoukaných motivů.