Bláznivá, ztracená láska

Zcela upřímně se přiznávám, že jsem po dvaceti minutách nad Bláznivou ztracenou láskou zlomil hůl. A to jen díky tomu, že celá zápletka je postavená na tisíckrát použitém motivu rozchodu/rozvodu dvou lidí, kteří se milují, ale na krátkou chvíli na to zapomněli. Tihle dva - Cal a Emily - mají navíc tři děti, a tak rozpad jejich manželství není lehká věc. Ale tenhle snímek není drama, a ani se nesnaží nějak skálopevně lpět na realitě. Jde tu především o zábavu, vždyť je to komedie. Příběh se tedy stáčí do roviny, kdy zoufalý Cal, který svou ženu stále moc miluje, zapíjí žal v baru tak dlouho, až se ho ujme mladší, ale v podstatě v mnoha ohledech zkušenější Jacob a zasvětí ho do tajů svádění žen. Cal se tedy dává na dráhu svůdce a v té chvíli je film přesně ve fázi, kdy ho máte chuť vypnout. Buď opakuje nápady, které již byly využity jinde (a lépe) nebo je trapný.

Změna k lepšímu přichází až v momentě, kdy Cal a Emily vyráží společně do školy, aby konzultovali prospěch a chování svého syna s jeho učitelkou angličtiny. Tady už to zavání i humorem, ovšem jen díky dobře hrající Marise Tomei. Výraznější obrat nakonec zaznamenáte až ve chvíli, kdy se příběh rozvine do šíře, nechá do děje vstoupit více postav a skáče mezi nimi. Místy je to možná nepřehledné, ale alespoň na chvíli z plátna zmizí tvář nevýrazného Stevea Carella a nahradí ji mnohem zajímavější postavy. Ke konci pak dojde k očekávanému rozuzlení, kdy se všichni potkají a v duchu velké taškařice si dají do nosu, aby vzápětí zjistili, že takové situace je lepší řešit rozumem a srdcem, než pěstmi, a že rodina a láska je to největší bohatství na světě. Klišé? Jednoznačně.

Bláznivá ztracená láska je hloupá především proto, že při jejím sledování máte pocit, že ani tvůrci nevěděli, jak moc to má být komedie, a jak moc mají dovolit postávám být reálnými bytostmi. Jejich nejistota je znát především na ústřední postavě Cala, která je ve výsledku zastíněna všemi kolem. Ryan Gosling jako Jacob je jednoznačně nejlepší, ale ani Emma Stone není vůbec špatná. Julianne Moore tu nemá moc prostoru, ale v těch pár okamžicích dokazuje, že je šikovnější herečka, než se někdy zdá. Filmu dále neprospívá trapné odhalení důležitosti rodiny (takové věci si holt Američané rádi připomínají), nevěrohodné jednání postav a v řadě momentů průhledný nebo trapný děj. Nakonec se ale snímek zachránil od totální katastrofy, za což může poděkovat pár hercům a rozmachu scénáře v druhé polovině. Takhle to alespoň dotáhl na slabší průměr.