Auta 2

Pamatuji si, jak mě první Auta v kině zklamala. Animované snímky od Pixaru jsem vždy obdivoval pro jejich originalitu a do detailů propracovaný příběh. V případě Aut se oběma ingrediencemi docela šetřilo – alespoň v porovnání s dokonalými kousky jako Toy Story – Příběh hraček, Příšerky s. r. o. nebo Hledá se Nemo. Ačkoliv u jiných snímků s tím nemám problém, vadili mi v Autech (alespoň v českém dabingu) vulgarismy a dvojsmysly, které mi nepřišly vtipné a pro dětský animák vhodné.

Pozměnit názor jsem musel ve chvíli, kdy se Auta dostala k nám domů na DVD a děti si je zamilovaly natolik, že se u nás proháněly přehrávačem prakticky každý týden. Až došlo k poškrábání DVD a nyní nám některé scény přehrávač přeskakuje, čímž vytvořil vlastní verzi filmu. I tu mají děti rády. A já? Po padesátém shlédnutí jsem musel konstatovat, že něco na těch plechových hrdinech opravdu je. A hned vám prozradím co. Lze si k nim snadno vytvořit vztah. Jsou barevní, je s nimi legrace a hlavně – jsou to auta. Kdo by neměl rád auta? Patří mezi oblíbené dětské hračky. Tyto navíc mají jedinečnou identitu a vzhled.

Tohle byl zcela jistě i důvod, proč se v Pixaru rozhodli pustit do pokračování. Prostě cítili, že jednotlivá auta z jejich filmu mají osobnost a lze s nimi dále pracovat. A děti je zbožňují. Merchandising u tohoto filmu fungoval i čtyři roky po premiéře. Děti Bleska a Buráka znají a mají o produkty s jejich vyobrazením zájem. Že by tedy za druhým dílem stál jednoduchý ekonomický kalkul?

Na první film navázalo několik krátkých filmů s jeho hlavními hrdiny. Burákovy povídačky byly plné fikce a završovala je vtipná pointa. Jejich styl byl (a mohl být) zcela jiný než u celovečerního filmu. Někdo – tipoval bych, že možná John Lasseter – se u nich ale inspiroval v tom, jak pojmout druhý díl.

Auta 2 jsou plny akce a jejich ústředním tématem je špionáž. Auta zde po vzoru vozů Jamese Bonda nebo třeba Fantomase v sobě mají zabudovaná různá udělátka a také zbraně. Špioni dokáží vystřelovat lana, jezdit po kolmých stěnách a předělat se na loď či letadlo. V bocích mají ukryty kulomety a jsou vybaveny hlasem ovládaným měničem podoby. Někdo by řekl, že jsou to prima čerstvé nápady pro animovaný film. Pro jiný možná. Od Aut 2 se prostě čekala nějaká ta návaznost na první film. Jenže ta se nekoná.

Styl vyprávění se žene v akčním tempu. Do popředí se dere Burák, dějová linie jeho kamaráda Bleska je spíše linií vedlejší. Film působí jako další z Burákových povídaček, jenom natažená na celovečerní stopáž. Dokonce tvůrci vykrádají sami sebe! Část příběhu se odehrává v Japonsku, kde už Burák a Blesk byli v příběhu Burák v Tokiu. Skoro mám pocit, že si tím Pixar ušetřil výrobu některých lokací, což by vysvětlovalo i Burákovu cestu do Paříže, kde se zase odehrával Ratatouille.

Stejně jako v případě grotesek, i zde jsou ostatní hrdinové z prvního dílu upozaděni. Sally a její vztah s Bleskem má minimum prostoru. Ostatní dostanou pár minut pro nějakou tu hlášku, ale pro samotný děj nejsou vůbec důležití. Jejich místo nahrazují postavy nové, kterých není příliš a nejsou ani tak roztomilí. Co naplat. Většinou to jsou špioni a to jsou tvrdí hoši (a děvčata). Nejsympatičtější z nových postav je asi nakonec formule Francesco Bernoulli, který je také největším favoritem světového závodu.

O technické stránce projektu není nutné mluvit. Pixar si stále drží své vůdčí postavení v animaci. Všechny lokace vypadají báječně a pohyb aut je za všech okolností dokonalý. Pokud budeme hovořit o nějakém nepříjemném rachocení pod kapotou, musíme se vrátit ke scénáři a režii.

Pokud byste brali Auta 2 jako samostatný film, bylo by to jiné, než když je vnímáte jako pokračování původních Aut. Nebylo by nutné srovnávat a litovat, že ze závodů tentokrát nic nemáme, že třeba takový Mac se v příběhu objeví jen jako statista v jednou záběru a že se tu zbytečně moc střílí, lítá a přehání. Bez srovnávání by Auta 2 mohla mít vyšší hodnocení. Jenže v případě pokračování čekáte, že znovu potkáte svoje oblíbené hrdiny a zažijete právě s nimi nové dobrodružství. Zde to ale spíše vypadá, že většina postav byla vyloženě na obtíž, a že kdyby to nebylo komerčně podstatně méně zajímavé, natočili by tento příběh v Pixaru jako úplně nový film. Vždyť všechny dialogy a vztahy nejdou vůbec do hloubky. I morální ponaučení je odbyté a stojí jen na faktu, že se dva kamarádi pohádali a teď je to mrzí. Jakoby scénáristy obtěžovalo věnovat se čemukoliv jinému než akci a zase akci.

Na druhou stranu je tu pár momentů, které se povedly. Burák a jeho excesy v Japonsku jsou opravdu vtipné. Pár dalších momentů také stojí za to. Ubylo také vulgarit. Jen se pořád nemohu zbavit dojmu, že kdyby se tu více závodilo a méně střílelo, dětem by se to líbilo více. Možná, že tvůrci počítali s tím, že fanoušci prvního filmu dosáhli věku, kdy touží po pořádné akci. Ať je to jakkoliv, je nutné počítat s tím, že dvojka je prostě jiná než první díl. Rozhodně ale nelituji toho, že právě Auta 2 byla prvním filmem, který můj tříletý syn viděl v kině. A spokojený byl.