Ženy sobě

Specifická akce „loučení se svobodou“ byla vždy spíš vyhrazena mužům a v některých případech byla tak dokonalá, že ke svatbě nakonec ani nedošlo. O něco podobného, ovšem v ryze dámském vydání, se pokouší hrdinka americké komedie Ženy sobě Annie Walker. Mírně frustrovaná pětatřicátnice, holdující občasným výměnám tělesných tekutin s nepříliš dvorným Tedem, vyvolávající slovní spory se zákazníky v klenotnictví, díky čemuž je její místo stále v ohrožení, terorizovaná vlezlým chováním spolubydlící Brynn a jejího stejně nechutného bratra, má vlastně jedinou radost – přítelkyni z dětství Lilian, s níž může všechna svá trápení probrat. Když se přítel Lil konečně vysloví a požádá jí o ruku, má Annie novou náplň příštích dnů - kdo jiný by jí měl pomoci s přípravami tohoto důležitého životního kroku? Jasné to je pouze do doby, kdy se na přípravném večírku objeví šarmantní, sebevědomá a bohatá Helen, která zná Lilian sice jen osm měsíců, ale o to důrazněji dává najevo svou náklonnost. Do toho se přimotají další tři příslušnice „rozlučkového gangu“: plnoštíhlá a zemitá Megan, třemi dětmi, manželem a životem otrávená Rita a novomanželsky nadšená Becca, které se snaží přispět svým dílem na společný dort servírovaný pro rozlučku se svobodou. Velice přímý děj přímo pádí ke skryté, ale o to ničivější válce mezi Helen a Annie, v níž jde nejen o přízeň Lilian, ale především o prosazení vlastních nápadů, možností a invencí. Stále více stresovaná Annie prohrává nejen na body, ale blíží se osudovému knock-outu. Ovšem situaci zcela mění zmizení adeptky svatebního obřadu.

Podle slov scenáristek se hojně experimentovalo, producent vše natáčel a dámy, ve filmu se snažící přivést Lilian nikoli k oltáři, ale docela jinam, vybíraly nejlepší záběry. Ani tak se však nevyhnuly několikrát opakovanému syžetu: nápad – zdánlivá pohoda – maximální průšvih. Rita, Becca a Megan jsou zastoupeny formou střípkových miniscének, které by klidně mohly existovat samy o sobě. Jsou tu ale i situace nadmíru zábavné, mezi něž můžeme zařadit snahu Annie zaujmout policistu Rhodese - ta by se také s nadsázkou mohla promítat jako rukověť přestupků pro dopravní hlídku. Vedle několika opravdu peprných vtípků, nad nimiž se opravdu zasmějeme, jsou tu bohužel i značně rozvleklé plochy. Zkrácení stopáže o půl hodiny by vůbec filmu neškodilo, protože některé pasáže jsou uměle natahované nebo jen jinou verzí už viděného před půl hodinou. Asi nejlepší scény jsou schovány do poslední třetiny, kdy si Annie podle svých nejčernějších vizí opravdu sáhne na dno, a najednou máme před sebou čistý a uvěřitelný příběh s emocemi ne přetočenými o 180 stupňů, ale obvyklými a hlavně přirozenými.

Ženy sobě se zařadí do kategorie komedií, nad nimiž se zasmějete, ale jejichž hlášky si těžko budete pamatovat. Nechybí obligátní erotický, fekální i „fucking“ humor, tu v jemnější, tu v drsnější poloze, bohužel mnohdy jen látá absenci skutečných vtipů. Už z názvu je jasné, že muži tu nejsou jenom na okraji, ale daleko za ním, i když jediná větší role Chrise O’Dowda má svůj zamýšlený půvab. Užijí si hudební fanoušci, zvláště ti, co obdivují dívčí skupinu Wilson Phillips, protože ta se ve filmu objeví naživo. A závěrem? Komedie pro holky opravdu může mít koule, jen je, proboha, nezkoušejte hledat!