Captain America: První Avenger

Není to poprvé, co Captain America vystoupil z comicsu a vřítil se na filmové plátno. V roce 1990 nechali filmaři kapitána rozmrazit z ledu a utkat s jeho nemesis – zloduchem jménem Red Skull. Jenže se to tak úplně nepovedlo a film patří mezi nejhorší comicsové adaptace historie. Pokud se vám ale zdá jeho příběh povědomý, pak vězte, že scénáristé nové filmové verze, Christopher Markus a Stephen McFeely, zakomponovali do svého scénáře jak „rudou lebku“, tak ono zamrznutí v ledu. Nicméně v aktuální adaptaci se podíváme do historie. Období Druhé světové války je totiž časem, kdy se Captain America zrodil, aby bojoval nejen s nacisty, ale především s jejich magicko-vědeckou organizací Hydra, jejímž cílem není nic menšího, než ovládnutí světa.

Nutno říci, že největší předností snímku je jeho dobové zasazení. Nemohu si pomoci, ale nacistům prostě velké plátno sluší – zvláště v kombinaci s nadpřirozenem a mystičnem, což jsme se mohli přesvědčit např. v prvním a třetím díle dobrodružství Indiana Jonese. I zde jsou nacisté vděčným protivníkem. A jelikož si i zde zahrávají s nadpřirozenem, má film tu správnou atmosféru.

Hlavním hrdinou je ale mladý neduživý Američan Steve Rogers, který se za každou cenu snaží dostat do armády, aby mohl v Evropě bojovat se svými kamarády proti nacistům. Jenže díky podlomenému zdraví je u odvodu stále odmítán. Až doktor Erskine shlédá Rogersovo snažení zajímavým a zapojí ho do svého projektu. Jeho výsledkem má být supervoják, který dokáže s fašisty zatočit. Rogers se nakonec stává prvním pokusným králíkem, a jak se brzy ukáže, na dlouhou dobu asi také posledním. Pokus je ale úspěšný a z Rogerse se stává Captain America, supervoják ohánějící se svým typickům kruhovým štítem s hvězdou. Jeho mise k záchraně světa může započít. Nicméně Hydra rozpíná svá chapadla a Red Skull není jen tak obyčejný protivník. I on je tak trošku nadčlověk.

Tvorbu režiséra Joe Johnstona sleduji již nějakou dobu. Tenhle chlapík na sebe upozornil velmi dobře natočeným Jurským parkem 3. Prakticky zde uplatnil všechny typické znaky své tvorby, které spočívají především v tom, že všechny jeho filmy mají pečeť poctivého filmového řemesla s puncem kvality. Jsou v podstatě nenápadné, ale zručně natočené. Dokážete se na ně dívat opakovaně a stále prožíváte tytéž pocity. Není to tak, že byste s každým shlédnutím objevili něco nového. Spíše se jen utvrzujete, že ten pocit vyvolaný napoprvé, byl skutečný. Režisér svou kvalitu a spolehlivost potvrzuje každým filmem, ať si vezmete Jumanji nebo Ohnivý oceán.

Nezklamal ani u Captaina Americy. Poctivě vypráví dobrodružný příběh s nadpřirozenými prvky a nezapomíná přitom pracovat s charaktery, pohrávat si s efekty a přidávat příjemnou míru humoru. Dokonce je tu i romantická linie a celkem překvapí i fakt, že to celé – POZOR, teď prozradím něco z děje – v podstatě neskončí vůbec dobře.

Johnstonovi na ruku hraje slušný rozpočet, se kterým si mohl dovolit výpravné scény, divoké vynálezy a pěkné akční sekvence. K tomu můžete připočíst skvělý tým spolupracovníků. Alan Silvestri složil parádní hudbu, která sedí k ději. Shelly Johnson za kamerou kouzlí působivé obrazy, které korespondují s obsahem a notně přispívají k tvorbě atmosféry.

Captain America má ale také skvělé herecké obsazení. Chris Evans v hlavní roli je naprosto fantastický ve všech polohách. Jeho vzhled „hezouna“ může v očích řady diváky degradovat odvedený výkon, ale to by byla vážně škoda. Jistě, pořád je to popcornová zábava, žádný filmový klub, ale Evans hraje svou postavu s chutí a dodává jí patřičnou věrohodnost a životnost. Vynikající je i Stanley Tucci, okouzlí vás plukovník Tommy Lee Jonese i půvab Hayley Atwell v roli britské agentky. Na druhé straně barikády pak stojí především Hugo Weaving, který svého nacistu Schmidta snad ani hrát nemusí. I když pak v druhé části filmu nosí rudou masku, je to stále skvělý padouch, který jakoby vyskočil ze stránek comicsu.

S takovým týmem to se to točí samo. Na tomto místě bych měl drobnou poznámku k dabingu. Přiznám se, že mě osobně nevadil, ale polovina novinářů v sále se začala smát vždy, když Schmidt či jeho pobočník, doktor Zola (Toby Jones), promluvili. Důvodem byl rádoby německý přízvuk, se kterým postavy hovoří. Chápu důvody, osobně mi to nevadilo, ale očividně to pro řadu lidí bylo příliš na to, aby je to nevytrhlo z děje.

O výpravě snímku již byla řeč. Tvůrcům se podařilo sídla Hydry vybavit velkolepě, aniž by přitom překročili hranice věrohodnosti. A to stačilo málo a mohlo to působit směšně. Ale pulsní zbraně Hydry zapadají do děje a myslím, že s nimi a s dalšími fantastickými prvky nikdo nebude mít problém.

Technická stránka filmu je opravdu vydařená. Výtvarníci a návrháři všeho druhu se před natáčením museli dosyta vyřádit. Ostatně věřím, že podobná zábava čekala i na scénáristy, kteří u každé Marvelovské adaptace současnosti musí dbát na provázanost s ostatními filmy. Marvel totiž jako první comicsové vydavatelství pracuje na přenesení svých comicsových světů na filmové plátno. A ke comicsům patří crossovery. Jednotliví superhrdinové se potkávají v comicsech toho druhého, kde si pomáhají nebo škodí (dle povahy). Také vytvářejí různé spolky. Jedním z nich jsou třeba Avengers, mezi které Captain America patří. Stejně jako Thor či Iron Man. Proto není divu, že po závěrečných titulcích Iron Mana 2 vidíme nalezené Thorovo kladivo nebo že se předek Tonyho Starka podílí na výrobě supervojáka v Captainu America. Na tohle prolínání nejsme u filmů zatím ještě příliš zvyklý, ale musím říct, že je to zábava a radost pro každého fanouška předlohy či jednotlivých hrdinů. Snad nastoupený trend producentům vydrží. Důležité je, aby se jim podařilo udržet herce u jejich postav a nedocházelo k přeobsazování, které by celý záměr poslalo k čertu.

Ale zpět k filmu samotnému. Vidím ho jako řemeslně skvěle odvedenou práci s několika velmi pěknými momenty. Zároveň jde o věrnou adaptaci, která funguje, má logiku a je zábavná. Nevím, jak bude Captain America fungovat v současnosti (viz. další filmy s ním), ale ve své době (čtyřicátá léta) stojí za pozornost. A tak, ačkoliv nejde o žádné překvapení letošní léta či film roku, je to poctivá oddechová podívaná, kterou stojí za to vidět.