Dům košaté lásky

Chtěli se rozejít po dobrém, ale nějak se jim to vymklo z rukou…

Když se řekne Kaurismäki, náročnější divák vzápětí jako ozvěna vypálí i křestní jméno – Aki. Je-li ještě erudovanější, dolní poté i druhé jméno, Mika. Ano, Kaurismäkiové jsou, jak známo dva, přičemž ten prvně jmenovaný sklízí se svými díly více pozornosti a úspěchů než jeho starší bratr. My ale nyní mále možnost podívat se na zatím poslední dílo Miky a rozhodně to není pokoukání nezajímavé.Zatímco jižanské národy dohánějí na temperamentu to, co jim chybí na šíři charakteru, na severu to bývá přesně naopak. Tragikomické postavy a postavičky ze skandinávských filmů se chovají často bizarně a tvoří panoptikum svérázných osobností, které se dostávají do zvláštních situací. Finská kinematografie v tomto směru není výjimkou a hrdinové poněkud vznešeně nazvaného filmu Dům košaté lásky už vůbec ne.Základ by se dal shrnout do jedné věty: trochu cáklým, nicméně uvěřitelným lidem se dějí zvláštní, často trapné, leč uvěřitelné věci. Na počátku se seznamujeme s dvojicí, která má za sebou deset let společného života v manželství – nyní ovšem přetekl pohár a rodinný terapeut Juhani i lektorka obchodu Tuula mají jeden druhého dost. Než se definitivně odloučí, musí spolu ale přebývat v domě u jezera… právě v tom, který postupně získá právo nazývat se tak, jak praví titul filmu. Dobré zásady jsou od toho, aby se porušovaly, a za deset let se v lidech nahromadí spousta důvodů, proč a čím svůj protějšek naštvat. Začne to Juhani, když si vyjde za zábavou se svým nejlepším kamarádem, gynekologem Pekkou a přitáhne si domů náhodnou známost na jednu noc. Od té chvíle se rozjíždí taková malá finská „válka Roseových“, do které kromě již jmenovaných postupně zasáhnou: nejlepší kamarádka Tuuly, jeden pilot s reklamní vizáží, jedna hezká dívka, živící se prostitucí, jeden pasák, estonská mafiánka s doprovodem a dvojice policistů (on a ona), které k sobě neváže poměr pouze služební. Pokud byste si chtěli během filmu postupně odškrtávat, kdo si ještě nezasouložil, moc jmen vám nakonec čistých nezůstane. Ano, v téhle rozverné severské komedii si to různé dvojice rozdávají poměrně často, ať už je k tomu vede okázalost, touha vzbudit žárlivost, čisté pudy nebo plodné dny partnerky. Kromě toho se také hledají ztracené peníze. Z toho, jak průběh děje líčím, byste mohli nabýt dvojího dojmu: že se jedná o záležitost povětšině erotickou a že se při tom budete slušně bavit. To první tvrzení by bylo silně přehnané, to druhé sedí. A to jsem vám ještě zatajil, že mezi některými postavami jsou úzké příbuzenské vazby a že dojde k setkáním po mnoha letech. Protože finské filmy – až na výjimky v podobě snímků režisérova bratra – u nás nebývají tak častými hosty v kinech, většina herců je pro českého diváka neokoukaných, určitě však typově přesně obsazených. Ze známějších hvězd si tu zahrála Kati Outinen, jedna z kmenových hereček v tvorbě hádejte koho… ano, toho druhého Kaurismäkiho (namátkou Drž si šátek, Tatjano, Muž bez minulosti nebo Světla v soumraku). Tady si zahrála poněkud atypickou roli: šéfku zločinců, ženu s bohatou minulostí, které má jedna z hlavních postav co vyčítat. Dům košaté lásky je sympatickým filmem, který splétá a rozplétá vztahy jednotlivých postav typicky skandinávským způsobem. Místy se neubrání figurkaření, ale neláme nic násilím přes koleno. Máte-li zkušenost s více filmy severského původu, dostanete to, na to jste zvyklí. Nečeká vás žádné povrchní a prvoplánové hormonální dovádění ani žádná hlubokomyslná a dušezpytná depka - „jen“ příjemná hodina a půl, která může, ale nemusí donutit k přemýšlení zájemce o vstup do manželství…

Petr Stránský

hodnocení autora recenze: 60%

hodnocení čtenářů: 20% (1x)

premiéra: 21.04.2011

originální název: Haarauvuvan rakkauden talo

distributor: Film Europe

Velký evropský filmový měsíčník

časopis CINEMA

Aktuální vydání: 05/2012

Dům košaté lásky

Ohodnotit film: