recenze / Útěk ze Sibiře

Útěk ze Sibiře

Útěk ze Sibiře

Boj o přežití v sibiřském gulagu vystřídá stejný boj na předlouhé cestě

Někdy bývá zrádné příliš dlouho se na něco těšit. Film Útěk ze Sibiře byl avizován do našich kin v průběhu minulých dvou let několikrát a jméno režiséra Petera Weira budilo v souvislosti s daným tématem a hereckým obsazením veliké očekávání. Když se poté objevil i trailer, byl o důvod víc mnout si ruce. Přiznávám ale, že přes skutečnost, že Weirův film je nadprůměrnou, poutavou a netradiční road-movie, naplno toto očekávání nenaplňuje.Když jsem zmínil jméno režiséra, sluší se připomenout jeho slavné snímky: za všechny tedy Piknik na Hanging Rock (1975), mystický příběh o zmizení několika školaček, natočený ještě v jeho rodné Austrálii, kriminální drama Svědek (1985), ve kterém se Harrison Ford ukrývá v náboženské sektě amenitů nebo drama Společnost mrtvých básníků (1989) o nekonvenčním učiteli angličtiny na chlapecké akademii. Weir za své dosavadní dílo získal šest oscarových nominací a v jeho tvorbě nenajdeme žádný výrazný propadák. Ani Útěk ze Sibiře nemá po režisérské stránce výrazné nedostatky.Polsko bylo vždycky těžce zkoušenou zemí, z jedné strany Rusové, z druhé Němci. V roce 1939 zemi napadl jak Hitler, tak Stalin, přičemž ta druhá okolnost nám byla socialistickými historiky jaksi decentně zamlčována. Pro osud hrdiny, mladého Poláka Janusze Wiesczeka, je to podstatná skutečnost – ocitl se v hledáčku stalinské policie coby špión, kterážto skutečnost je dosvědčena v úvodní scéně jeho manželkou. Co může být horšího, než být odsouzen ze strany vlastní milované ženy, byť ta evidentně prošla mučením? S tímhle pocitem je Janusz deportován daleko na Sibiř do tvrdého gulagu, umístěného kdesi v divočině. Vyhlídky na přežití jsou minimální a myšlenka na útěk by jednoho ani nenapadla, protože jak je na uvítanou řečeno odsouzencům, jejich vězením není ani tak ostnatý drát kolem, ale nelítostná příroda, ve které je nemožné přežít. Přesto takovou myšlenku chová jeden z vězňů, ruský herec Chabarov (netradičně obsazený Mark Strong). Vnukne ji právě Januszovi a ten se skutečně v lágru dlouho neohřeje, dá-li se takové slovo použít v dané situaci. Společně s několika dalšími vězni opravdu uteče, přičemž má na krku dva problémy: takřka nevidomého sedmnáctiletého krajana Kazika a tvrdého ruského kriminálníka Valku (rovněž netradičně obsazený Colin Farrell). Posledně jmenovaný, který se ke skupince víceméně vnutí, pak určí Janusze velitelem utečenců a sám sebe jeho ochráncem. Dalšími členy mezinárodní „výpravy“ jsou výtvarně nadaný Tamasz (což je třetí Polák), někdejší lotyšský kněz Voss, jugoslávský účetní Zoran a americký inženýr, který si nechává říkat pan Smith (hraje ho Ed Harris). Všichni mají před sebou strašně moc dlouhou cestu, u které není jasné, kdo ji přežije – neví to předem ani divák. Na této cestě číhají skoro všechna klimatická úskalí, jaká jsou možná: od krutého mrazu a sněhové vánice přes žízeň v rozpálené poušti až po písečnou bouři. Během putování se počet utečenců snižuje… ale také jedna postava přibude. Tou je polská dívka Irena, která uprchla z kolchozu, kam byla zavlečena po smrti rodičů. Muži nejprve váhají, zda mezi sebe mají zdánlivě křehkou mladou ženu (Saorsie Ronan z Pevného pouta) vzít, ale nakonec tak učiní a je zajímavé sledovat následně i změny jejich chování v přítomnosti ženského prvku. Cesta skupiny vede sibiřskou divočinou až k jezeru Bajkal, poté překročí mongolskou hranici, ale do Ulánbátáru se nevydají, když zjistí, že i tam už vládne bolševik. Místo toho čeká přeživší členy peklo na rozpálené poušti Gobi a nakonec i cesta přes Himaláje. Suma sumárum tahle procházka čítá něco přes sedm tisíc kilometrů – kdo všechno ji nakonec absolvuje úspěšně, na to si počkejte až v kině.Weirův film je převážně epickým vyprávěním, které příliš nenechává diváka proniknout blíže k srdcím jednotlivých hrdinů… někteří jsou dokonce dost zaměnitelní, než si na ně zvyknete a začnete je rozlišovat. Nepřináší tedy příliš mnoho emocí a nevtahuje úplně do děje, stále si budete připadat spíše jako pozorovatelé než jako spoluúčastníci pochodu. Pravdou je, že na nějaké citové výlevy v dané situaci rozhodně není ani čas a jediné chvíle, kdy se vám může srdce trochu zachvět, jsou ty, kdy někdo z utečenců opouští tento svět. Lépe snímek funguje jako dobrodružná podívaná, byť opravdu napínavých chvil, při kterých by se vám tajil dech, v něm rovněž příliš nenajdete. Ze všeho nejvíc je to záznam událostí, odehrávajících se v atypickém prostředí a podtržených pocitem, že něco takového se skutečně stalo, i když… Film byl natočen podle knihy Slawomira Rawisze, ve které popsal svůj skutečný útěk z ruského gulagu na začátku 40. let. Kniha měla v Polsku senzační úspěch, prodalo se jí půl milionu výtisků. Později se ale objevil další muž, který tvrdí, že příběh je ve skutečnosti jeho - proto nakonec režisér označil své dílo jako „v podstatě smyšlený film“O hercích už byla řeč, s výjimkou představitele hlavní postavy Janusze. Pokud jste nedávno viděli snímek Štvanec IRA a zaujal vás hlavní hrdina, kterého ztvárňoval Jim Sturgess, tady si ho rovněž můžete užít. Všichni obsazení umělci včetně hvězd působí velmi přirozeně – ani Farrellův Valka nemá moc rušivých prvků – a přispívají k tomu, že z příběhu o útěku a boji o přežití dýchá autenticita. Ostatně Peter Weir je perfekcionista a hercům poskytl jistě nezapomenutelné zážitky v rámci přípravy na natáčení. Svoji roli na vyznění mají i exteriéry. Nenatáčelo se samozřejmě na originálních místech, ale jak Bulharsko, tak Maroko „hrají“ sibiřskou pustinu nebo mongolskou poušť věrohodně a Indie je tu sama za sebe. Útěk ze Sibiře rozhodně není zklamáním nebo nedotaženým filmem – viz vysoké hodnocení. Jen ta kombinace silného příběhu, vynikajícího režiséra a dobrého hereckého obsazení měla na něco, co mohlo být opravdu stoprocentní. S touto maličkou pochybností v pozadí nicméně film upřímně doporučuji.

Petr Stránský

hodnocení autora recenze: 80%
hodnocení čtenářů: 65% (12x)
premiéra: 07.04.2011 originální název: The Way Back distributor: Bioscop

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.