recenze / Devínský masaker

Devínský masaker

Devínský masaker

Rekonstrukce události, která otřásla celým Slovenskem

Nejprve fakta, konec konců, jedná se o hraný dokument. Na sklonku loňského léta, konkrétně 30. srpna v dopoledních hodinách se na bratislavském sídlišti Devínská Nová Ves stalo něco, o čem jsme byli zvyklí dočítat se spíš v souvislosti s Amerikou. Šílený střelec zde povraždil šest lidí v jednom bytě a následně pokračoval ve své činnosti i na ulici až do svého konce. Střelec se jmenoval Ľubomír Harman, byl to 48letý, osaměle žijící muž, zatímco rodina obětí se skládala z údajně nepřizpůsobivých občanů, nikoliv však pouze Romů, jak se u nás často psalo. Zahynuly především ženy různého věku, ale rovněž dvanáctiletý chlapec. Tuhle událost mají jistě mnozí z vás ještě v paměti. Nebývá zvykem, aby filmy podobného typu vznikaly takhle brzy po skutcích, které mají mapovat. Na Slovensku tak učinili, otázkou je, zda se nejednalo o trochu předčasný krok.Přes hodinu trvající film je koncipován jako skládačka z výpovědí očitých svědků, příbuzných nebo sousedů vraha i obětí, kriminalistů a vypravěče, který nás případem provází. Vše je proloženo hranými scénami, které ukazují, co se přibližně stalo. Vraha i jeho oběti představují herci (i neherci) a jedná se o podívanou místy docela drastickou, založenou na předpokládaném průběhu událostí, jejichž aktéři jsou všichni již mrtví. Hojně se používá umělá krev a některé záběry jsou docela vypjaté, například smrt nejmladší z obětí šílencova řádění. Film obsahuje i reálné scény z doby krátce po masakru, kdy se ještě nevědělo, co přesně proběhlo a musím říct, že ty na mě svojí autenticitou zapůsobily mnohem silněji než ony stylizované.Vzhledem k tomu, že v českých končinách se případu nevěnovala tak detailní pozornost jako u našich sousedů, má pro našeho diváka Devínský masaker poměrně silnou informační hodnotu. Hrané scény vypadají poněkud křiklavě lacině, zajímavější jsou názory a pohledy lidí z různých končin spektra. Nejméně sympaticky a věrohodně přitom působí výpovědi strážců zákona, včetně ministra vnitra. Už bezprostředně po činu se názory lidí rozdělily do dvou skupin, přičemž ta jedna z nich masového vraha takřka opěvovala – v souvislosti se sociálním zařazením a způsoby chování jeho obětí. Snímek se nestaví ani na jednu stranu, nesoudí, nechává na divákovi, aby si svůj pohled vytvořil sám. Zanechává víc otázek než odpovědí, zejména ohledně Harmanova motivu.Protože film působí značně televizně, nejsem si úplně jistý, jaké má jeho uvedení na plátnech kin odůvodnění. Rychlost, s jakou filmaři reagovali, je sice chvályhodná, z ryze formálního hlediska ale snímek nepřináší nic objevnějšího než desítky podobných titulů na dokumentárních kabelových televizích. Pokud vás ale tahle krvavá událost (která se určitě jednou stane v nějaké formě i u nás) zajímá, určitě si doplníte řadu informací a nudit se přitom nebudete… takže, proč ne.

Petr Stránský

hodnocení autora recenze: 60%
hodnocení čtenářů: 30% (2x)
premiéra: 09.06.2011 originální název: Devínský masaker distributor: Verbascum Imago

Ohodnotit film:

Slovně hodnotit mohou pouze zaregistrovaní uživatelé. Maximální délka 160 znaků.

Bylo napsáno 0 znaků ze 160.