Nepříjemná pravda

Posadit se a poslouchat, nechat se ohromit čísly, grafy, výřečností, vtipem a charizmatem. Bylo by podlé podezírat Ala Gorea, že tímto přednáškovým dokumentem chtěl zpětně dokázat Američanům i celému světu, že on měl být prezidentem USA namísto republikána George Bushe, který (na rozdíl od intelektuálně založeného demokrata) nemyslí na celosvětové ekologické problémy a nemá vizi. Goreovi zjevně jde o budoucnost lidstva, nikoli o moc, přestože trocha ublíženosti je z nastříhaných (smutně černobílých) záběrů prezidentské kampaně vidět. Dvě věci, ne snad zákeřné, ale příznačné, však snímek Nepříjemná pravda nezapře. Jednak po nás nechce žádnou spolupráci, předpokládá pouze jistou úroveň inteligence, abychom pochopili souvislosti mezi různými naměřenými meteorologickými a dalšími faktory. Katastrofa se blíží, ledovce tají, hurikány se množí, oxidy všeho možného budou dusit nejen nás, ale i naše děti. Ve výčtu a interpretování dat Gore není tak manipulativní jako třeba Michael Moore, i když není těžké dohledat si, v čem nadsazuje, a především, že považuje globální oteplování za prokázaný fakt, přestože vědecká debata na toto téma je stále otevřená. A druhý oříšek představuje to, že Gore děsivé scénáře líčí téměř zábavnou formou. Vzpomeňte si na úvodní přednášku ze Šifry mistra Leonarda. Stejně dokonalá a okázalá show, akorát o skutečně vážných věcech a roztažená na celovečerní formát. Pro angličtináře: je to fakt „gore“ (masakr).