Dokonalý trik

Brit Alfred (Christian Bale) a Američan Robert (Hugh Jackman). Dva mladí muži, začínající iluzionisté a budoucí rivalové. Ale zatím ještě nejlepší přátelé.

Společně vystupují v londýnském divadle, kde asistují starému kouzelníkovi při čísle, ve kterém je svázaná mladá Julia (Piper Peraboová) zamčena v nádrži plné vody, odkud má uniknout. Julia je ve skutečnosti Robertova manželka a oba mládenci hrají „náhodně vybrané pomocníky z publika“. Ale jen do té doby, než se Julia utopí a Robert začne její smrt klást za vinu Alfredovi (částečně právem).

V tu chvíli se cesty obou mužů rozejdou a každý z nich se věnuje samostatné kouzelnické kariéře. Zatímco Alfred má manželku a milenku (Scarlett Johanssonová), Robert má pouze svého asistenta a technika Cuttera (Michael Caine) a Alfredovi jeho štěstí závidí. Alfred je objektivně lepší kouzelník a tajemství jeho nejlepšího triku nedokáže odhalit ani Robert. Ale právě méně talentovaný Robert je lepší showman, a vydělává tudíž víc peněz. Jejich nevraživost časem přeroste až k nenávisti na život a na smrt a možná ještě dál.

Během více než dvouhodinového snímku se toho stane hodně a seznámíme se s mnoha dalšími postavami. Namátkou jmenujme aspoň pana Fallona, tajemného Alfredova pomocníka. Nebo lorda Caldlowa, tajemného boháče a sběratele kouzelnických rekvizit. Nebo Nikolu Teslu, tajemného vynálezce, který ovládá skutečnou magii, nikoliv jen nějaké iluze. Nebo Thomase Edisona, Teslova soka, který je tak tajemný, že ve filmu ani nevystupuje!

Ano, v Dokonalém triku je mnoho tajemných postav a ještě více tajemných nečekaných zvratů. Režisér Christopher Nolan (Memento, Batman začíná) a jeho bratr Jonathan adaptovali knihu Christophera Priesta, která je koncipovaná jako dva nezávislé deníky dvou rivalů. Film má jinou dějovou strukturu, ale také netradiční: Začíná scénou, ve které jeden z hrdinů zemře a druhý je obviněn z jeho vraždy a následující (resp. předcházející) děj uvidíme prostřednictvím flashbacků do několika různých časových úseků.

Bratrům Nolanovým se podařilo zdařile vykreslit unikátní atmosféru doby, která byla-nebyla. Dokonalý trik se sice odehrává v konkrétních místech (především v Londýně) a v konkrétním čase (především na přelomu 19. a 20. století), ale přitom místy působí tajuplně až pohádkově. Není to ani tak výpravou (i když i ta je působivá), ale především scénářem a hereckými výkony. Protagonisté totiž vědí, že existuje skutečná magie, kterou provozují skuteční čarodějové, jako například Nikola Tesla. Většinu filmu netušíme, jestli je opravdu tehdejší věda nerozlišitelná od magie, nebo jestli si to hrdinové jen myslí. Ale je to jedno, protože oni tomu věří a pro ně (a díky jejich přesvědčivosti i pro diváka) je to realita. Musím si ale postesknout, že lehce nadhozené téma rivality mezi Teslou a Edisonem (tedy mezi dvěma nejmocnějšími čaroději tehdejšího světa) není rozvinuto zdaleka tolik, jak jsem se těšil. Edisona neuvidíme vůbec a překvapivě dobrý David Bowie jako Tesla, magicky se vynořující z elektrických výbojů, je spíše epizodní postavou.

Největší síla Dokonalého triku tkví v hereckých výkonech. Je celkem snadné představit si, že v podání méně zkušených a hůře režijně vedených herců by film mohl dopadnout strašně. Především díky Jackmanovi, Baleovi a Caineovi ovšem divák zůstává v téměř neustálém napětí, které přestává být napínavé snad jen v závěrečné scéně typu „Nyní vás držím bezpečně v šachu a máme čas, než zemřete, takže vám stihnu podrobně vysvětlit celý svůj ďábelský plán“, která připomíná něco z Tajemství hradu v Karpatech.

Základní premisa filmu vybízí ke srovnání s nedávným Iluzionistou Neila Burgera (který není tak dobrým režisérem a scenáristou jako Nolan). V něm si Eisenheim, jako jediná záhadná postava v obyčejném světě, se všemi pohrával a mátl je, jak se mu zamanulo. V Dokonalém triku jsou záhadní všichni a všechno, každý mate každého a dva hlavní hrdinové jsou si rovnocennými soupeři (byť každý používá jiné metody boje i magie). V Iluzionistovi nás čeká jedno velké odhalení na závěr. V Dokonalém triku je jich celá série a dohromady jde o skutečně velké sousto, měnící historický thriller ve film zcela jiného žánru. Nebo ne?

Kromě své primární dějové zápletky je Dokonalý trik také filmem o životní vášni a o tom, co je jí člověk ochoten obětovat. Nolan hezky pracuje s různými osudovými náznaky a paralelami, které vám ovšem nemohu prozrazovat, protože jejich pravý význam vám většinou dojde až po zhlédnutí celého filmu a jeho překvapivé pointy.

Ať už je ona překvapivá pointa skutečně tak prvoplánová, jak se zdá na první pohled, nebo má pouze (jak už to iluzionisté dělávají) odvést pozornost od zcela jiné, mnohem složitější a lépe utajené pointy (Opravdu ten obličej úplně na konci mrkne? Opravdu Teslův stroj fungoval?), ve výsledku mi na tom moc nezáleželo. Kdybych film viděl vícekrát a nakreslil si k němu pár grafů, možná bych odhalil celou pravdu. Ale vidina toho, že budu znát celou pravdu, mi nestála za tu námahu. A je zajímavé, že Nolanovo Memento mě štvalo velmi podobným způsobem. Vlastně, „štvalo“ je silné slovo. Ale i u něj mi připadalo zbytečné pouštět si film pozpátku a dělat si poznámky na papír jen proto, abych zjistil, jak do sebe všechen ten guláš vlastně krásně a elegantně zapadá. Pokud jste podobný problém s Mementem neměli, s největší pravděpodobností ho nebudete mít ani s Dokonalým trikem. Ale nezapomeňte: Jste diváci. A diváci chtějí být klamáni.