Góóól!

O kdejaké ptákovině již byl natočen v Hollywoodu celovečerák, vyprahlí scenáristé ždímají staré látky a zoufale se rozhlížejí po nějakém novém nápadu a remake se už dávno stal vděčným fundusem  těch, ze kterých nic původního prostě nevypadne. A přesto tu celou dobu bylo na dosah téma jako zvon o nejrozšířenější hře na světě – fotbalu (nikoli ovšem tom americkém). Je to tak! Zatímco český film má klasickou Klapzubovu jedenáctku již z roku 1938, Hollywood na filmovém plátně stereotypně mydlí box, golf, tenis, hokej, košíkovou, baseball, dostihy, automobilové závody a bůhvíco ještě, ale jít si jako hlavní hit zakopat do pořádné meruny, zatím nikoho nenapadlo. Zatímco Britové točili filmy o fotbalu již v němé éře první poloviny dvacátých let minulého století (The Winning Goal, The Ball of Fortune), objevovala Amerika pro ni exotický „soccer“ starého kontinentu pomalu, zdráhavě a mnohem později. Sem tam si v hollywoodské produkci někdo příležitostně začutal, tak jako Sylvester Stallone, který si odskočil z ringu do německého lágru, kde si zahrál v jednom týmu s Pelém v Hustonově snímku Vítězství  (1981), ale na opravdový fotbalový příběh z americké továrny na sny jsme si museli ještě nějaké to desetiletí počkat.

Na počátku nového tisíciletí ovšem přišel producentský tandem Jefferies–Barrelle s průlomovým trojdílným megaprojektem, jenž byl projednán i s hlavouny FIFA, kteří filmařům otevřeli brány slavných fotbalových svatostánků a umožnili točit se současnými  fotbalovými hvězdami. První část zamýšleného triptychu (jejíž divácký úspěch či neúspěch zřejmě rozhodne, jak se bude pokračovat dál) se odehrává v anglickém elitním klubu Newcastle United, kam přijíždí z L.A. talent od fotbalového Pánaboha, bývalý mexický imigrant Santiago Munez. Ve druhé části téhle série by měl obléknout dres španělského Realu Madrid a v závěrečné části se prodychtit až do reprezentačního týmu na poslední mistrovství světa. Santiago je sympatický chlapík, který si tuhle šanci určitě zaslouží a Góóól! vypráví o tom nejtěžším, počátečním  kroku, který musí přírodní talent udělat, aby se z pouličního amatéra stal fotbalovým profesionálem.

Režisér Danny Cannon (Soudce Dredd) vypráví tenhle příběh jednoduše, přehledně, sice očekávaně, ale přesto docela zajímavě, v souladu s pravidly žánru, kde je v úvodu předvedeno, že hrdina je opravdu talent, umí a zaslouží si, aby si toho někdo všiml. Když se všechno slibně rozběhne, je třeba přibrzdit euforii nečekanými komplikacemi, které prověří jeho odolnost i odhodlání jít za svým snem až na doraz – a po jejich překonání je již příběh přímočaře tažen k posledním minutám velkého finále, ve kterém nezadržitelně (a pokud možno v poslední minutě) proměňuje svoji životní šanci. A je vymalováno! Podle tohoto standardního schématu většiny sportovních filmových opusů postupovali i tvůrci Góóólu!, kteří měli šťastnou ruku  při klíčovém výběru hlavního hrdiny, na němž projekt stojí. Je jím mexická filmová hvězda Kuno Becker (viděli jsme ho v Prokleté Argentině),  charizmatický sympaťák s věrohodnými sportovními parametry, do  kterého by nikdo neřekl, že v raném mládí hrál místo fotbalu na housle. V příležitostných štěcích jsou ovšem k viděni i taková fotbalová esa, jako jsou David Beckham, Raul Gonzalez, Patrick Kluivert či Zinédine Zidane – ale srdce českého diváka se nejvíce zatetelí, když uvidí, jak dává (ještě v dresu Liverpoolu) konečně čistý gól Milan Baroš a zkušený Vladimír Šmicer hledá svoji šanci na hranici velkého vápna.

Navzdory zřetelně fiktivnímu příběhu se standardně propíranými vztahy hrdina-rodina, spoluhráči, ti, co mu věří, i slečna, co mu zpočátku moc nevěří, vzbuzuje žánrově čistý Góóól! pocit autentického, až dojemně prostinkého příběhu, který se takhle nějak mohl skutečně stát. Je to za poctivých šedesát pro milovníky klasických sportovních filmů (a fotbalu zvlášť), kteří se za tohle souznění s triviální fikcí nebudou stydět. Takže, adios amigo, hodně proměněných gólových šancí – a možná, že se za čas znovu setkáme.