Škola svádění

Dobrácký, leč uťápnutý Roger (Jon Heder) se neustále nechává terorizovat kýmkoli, komu přijde pod ruku. A samozřejmě nepřipadá v úvahu, že by si kdy troufl (os)lovit fešnou sousedku Amandu (Jacinda Barrettová). Jednoho dne se tedy za tučné peníze přihlásí do kurzu na posilování sebevědomí. Jeho učitelem se stane doktor P (Billy Bob Thornton), jehož metody jsou mírně řečeno neortodoxní („Konec lekce. Dělá se mi z těch vašich ksichtů blbě.“), ovšem v jistém smyslu velmi účinné. Jistý smysl znamená to,

že se ze studentů opravdu začnou stávat... parchanti, vedení k tomu, aby si všechno v životě rázně urvali bez ohledu na ostatní. Rogerovi se nakonec opravdu podaří pozvat Amandu na rande a s pomocí pár přesně zavěšených bulíků se ruka ocitne téměř v rukávě. Jenže pak se tatáž dívka ocitne v nemilosrdném svůdnickém zaměřovači doktora P. Má učedník šanci proti mistrovi?

Scenárista a režisér Todd Phillips obecně vzato není břídil. I když jsem nepatřil mezi příznivce jeho Road Tripu, Starsky & Hutch jsou báječně hovadně okouzlující. Školu svádění (ve které mimochodem o svádění ani moc nejde) ovšem poněkud neukočíroval. Film se až do vyměklého závěru snaží být poměrně černou komedií, ale jelikož humor ve většině případů spíš nefunguje, než funguje, zůstává jen ta černota, která se v praxi projevuje tak, že téměř všichni hrdinové a anti-  hrdinové se k sobě i k náhodným kolemjdoucím chovají velmi nehezky. Místy to připomíná spíš podivně nedomrlý Klub rváčů a situaci nemá šanci zásadně vylepšit ani standardně tuzexový Billy Bob Thornton.