Shrek Třetí

Král Harold umírá a pohádkové království nemá nástupce. Správně by se novým králem měl stát Shrek, ale ten se pochopitelně zdráhá a raději se vydává (s oslíkem a Kocourem v botách) hledat jakéhosi tajuplného Artieho, který by měl být posledním žijícím dědicem trůnu. Mezitím princ Krasoň zorganizuje puč, uvězní Fionu a chce provést plán tak ďábelský, že jsem nepochopil jeho zamýšlenou pointu.

Ve třetím Shrekovi jsou snad úplně všichni z předchozích dílů (tedy ti, kteří nebyli anihilováni) plus několik dalších hlavních postav. Výsledný efekt je ten, že někteří zajímaví a/nebo vtipní hrdinové jsou redukováni na téměř epizodní roličky (Kocour v botách, Fiona, záchrany chtivé princezny, dračice), zatímco nejvíce prostoru dostane senilní čaroděj Merlin a hezoun Artie (zřejmě budoucí král Artuš, ale není to nijak vysvětlováno), který připomíná mladší verzi prince Krasoně.

První Shrek (film) se řídil klasickými pohádkovými zákonitostmi a občas si z nich udělal švandu, protože Shrek (zlobr) a Osel se jimi neřídili. Ve třetím filmu tento koncept zmutoval v bezzubou rádoby parodii, ve které jsou pohádkové reálie náhodně a bez špetky logiky míchány se současnou popkulturou. Na královském pohřbu sbor zpívá „Live and Let Die“. Na akademii pro mladé prince a jiné hrdiny to vypadá jako na současné americké střední škole. Proč? To se nedozvíme. V zájmu pár instantních vtípků je zničena kontinuita a emocionální hloubka, kterou měl první (a částečně druhý) film. Dokonce ani tak zásadní věc jako těhotenství Fiony není využita k ničemu důležitějšímu než k několika záběrům malých zlobříků.

Když je na vašem filmu nejvtipnější „running gag“, spočívající v tom, že Šípková Růženka je narkoleptik a náhodně nekontrolovaně usíná, máte problém. Ještě větší problém máte, pokud základní zápletka filmu postrádá jakýkoliv smysl a logiku. Princ Krasoň řekne pár slov v hospodě – a začne vzpoura „zlých pohádkových postav“ proti „hodným“. Krasoň polapí Shreka a chce ho donutit účinkovat v divadelním představení (???). Nakonec někdo jiný řekne pár jiných slov – „zlí“ si to rozmyslí, přestanou být zlí a je konec.

Neznám peripetie vzniku Shreka Třetího, ale vsadil bych se, že se scénář hodně přepisoval a nakonec podstatná část filmu zůstala na podlaze střižny. Na vícerých místech filmu totiž chybějí zásadní scény, které by vysvětlily, proč postavy dělají to, co dělají.

Je pravda, že oproti prvním dvěma dílům je tentokrát animace o něco technicky lepší. Také je pravda, že se některé scény odehrávají v hezky vymodelovaných interiérech a exteriérech. Je ale smutné, jak celá shrekovská sága dopadla a jak se chytrý film přerodil v nenápaditou prefabrikovanou hlasitou zábavu pro dětičky. Shrek Třetí by klidně mohl být Strašpytlík druhý...